Plovoucí prstenec

Černé tečky

Sítnice je vlastním orgánem zraku. Je to tenká vrstva, která zevnitř pokrývá oční stěnu. Sítnice funguje jako film ve fotoaparátu. Zachycuje obraz a zrakovým nervem jej posílá do zrakových center v mozku.

Sítnice má plochu několik cm2; její centrální část, nejdůležitější pro ostré vidění detailů, pro čtení, řízení auta, rozeznávání obličejů apod., se jmenuje makula (žlutá skvrna). Onemocnění makuly vedou ke ztrátě ostrého vidění detailů. Periferní sítnice slouží k perifernímu vidění. Zásobení sítnice kyslíkem poskytují sítnicové cévy, tepny a žíly. Jejich poruchy (uzávěry nebo krvácení) vedou k závažným poruchám zraku.

Oční dutinu vyplňuje polotekutý rosolovitý balón, nazývaný sklivec. Sklivec zevnitř naléhá na oční sítnici. Poruchy sklivce často vedou ke vzniku chorob sítnice a k různým poruchám vidění. S postupujícím věkem dochází ke zkapalnění sklivce a k jeho kolapsu a odtržení od sítnice. Přitom vznikají různé zrakové vjemy.

Poletující mušky jsou častým jevem, pozorovaným proti světlému pozadí (bílá stěna, modré nebe). Nejsou nebezpečné, znamenají totiž pouze přítomnost drobných sraženin, vláken či dutinek ve sklivci. Někdy však obtěžují natolik, že mohou být důvodem k jejich chirurgickému odstranění.

Blesky či jiskry před okem vznikají, když odlučující se sklivec tahá za sítnici. Přitom může dojít k jeho odloučení od sítnice, přičemž sítnice může být poraněna či roztržena.

Plovoucí prstenec je typický pro již proběhlé odloučení sklivce od sítnice.

Hustě padající černé tečky (saze) znamenají krvácení do sklivce, které nejčastěji vzniká při roztržení sítnice. Po vzniku trhliny v sítnici hrozí její odchlípení, které je již velmi závažné, neboť může skončit slepotou. Obr. 14

Odchlipující se sítnice bývá pozorována jako rostoucí tmavá clona v zorném poli.

Každý pacient, který pozoruje před okem blesky, padající saze či tmavou clonu, zhoršující jeho zorné pole, by měl být neprodleně vyšetřen sítnicovým specialistou.