Pro koho jsou implantovatelné čočky nejvhodnější
 Jaké jsou zvláštní výhody implantovatelných čoček
- metoda je účinná v širokém rozsahu krátkozrakosti a dalekozrakosti
- velká přesnost výsledku i u velmi vysokých vad
- dochází k rychlé obnově zrakových funkcí
- centrální oblast rohovky je zákrokem nedotčena
- metoda má minimální míru přechodných nežádoucích projevů
- může být kombinována s laserovou refrakční chirurgií (BIOPTIKA)
- je reverzibilní (oko může být uvedeno do původního stavu)
Co je podstatou metody implantovatelných čoček
Implantovatelné čočky jsou jemné umělé čočky vyvinuté a uzpůsobené k trvalému umístění uvnitř oka. Čočky jsou vyrobeny tzv.biokompatibilního materiálu - což znamená, že jsou tělem dobře přijímány a nevyžadují žádnou péči či údržbu. Čočky jsou umístěny mezi rohovku a duhovku do přední komory oka na duhovku nebo mezi duhovku a vlastní čočku do zadní komory oka. Přirozená lidská oční čočka zůstává v operovaném oku plně zachována. Pro implantovatelné čočky se někdy používá také název fakické předněkomorové nitrooční čočky nebo nitrooční kontaktní čočky.
 Průběh operace
Operace se provádí ambulantně v místní nebo celkové anestezii na operačním sále. V průběhu operace pacient leží na pohodlném lehátku. Povrch oka je dokonale znecitlivěn anestetickými kapkami. Oko a jeho okolí je kryto sterilní rouškou a pod víčka je umístěn malý rozvěrač, který brání mrkání v průběhu operace. Čočka je do oka zavedena v průběhu operace pod operačním mikroskopem. Celá operace trvá přibližně patnáct až třicet minut.
Co lze očekávat po zákroku
Obnova zraku je velice rychlá. Již první den po operaci lze očekávat velmi dobré vidění, někdy mírně zamlžené pooperačním otokem očních tkání. Toto zamlžení mizí v průběhu jednoho až dvou dnů po operaci. Jeden až tři týdny po operaci je nutné kapat antibiotické a steroidní oční kapky s protizánětlivým účinkem.
Možné komplikace
Jako u každé oční operace i zde přicházejí v úvahu komplikace. Rizika jsou však malá. Níže uvedený výskyt komplikací odráží naše výsledky, které odpovídají zkušenostem mnoha světových pracovišť.
Riziko odchlípení sítnice (méně než 0,3%)
U dalekozrakých pacientů je riziko odchlípení sítnice zanedbatelné. Krátkozrací lidé mají oči delší než je norma, což činí sítnici náchylnější k jejímu odchlípení. Přídavné riziko operace je extrémně malé. Nutností je pečlivé vyšetření sítnice před operací, které pomůže určit míru rizika u jednotlivých pacientů. V případě, že by k odchlípení sítnice skutečně došlo, je v naprosté většině případů při včasném zjištění diagnozy možná jeho účinná chirurgická náprava.
Endoftalmitida - infekční pooperační zánět (méně než 0,001%)
Endoftalmitida je většinou prudký infekční nitrooční pooperační zánět. Mezi příznaky patří náhlé zhoršení vidění, stupňující se bolest oka, silné zčervenání oka, otok víček a spojivky. Později se může objevit i malátnost a horečka s třesavkou. Při podezření na endoftalmitidu je nutno ihned vyhledat očního lékaře. Endoftalmitida se léčí podáváním antibiotik a chirurgickým odstraněním zánětlivého výpotku oka.
Oválná zornice (0 až 5%dle typu čočky)
U části pacientů může za několik měsíců až několik let po operaci dojít k určitému zneokrouhlení (oválnému tvaru) zorničky.
Ostatní komplikace (méně než 1 %)
Vzácně může dojít v průběhu operace nebo v pooperačním období ke krvácení do nitra oka, zvýšení nitroočního tlaku, k otoku rohovky, k posunu implantované čočky. Komplikace jsou většinou dobře zvládnutelné podáváním léčiv či dalším zákrokem. Vzácně pacienti mohou udávat reflexy povrchu čočky.
| 
