Nejčastější otázky

Cílem oční laserové operace je upravit zakřivení rohovky tak, aby se paprsky vcházející do oka sbíhali přesně na sítnici v místě nejostřejšího vidění. Je-li člověk krátkozraký, paprsky se sbíhají PŘED sítnicí a je-li dalekozraký, sbíhají se ZA sítnicí. Trpí–li pacient astigmatismem, rohovka nemá pravidelný polokulovitý tvar, ale je v některých osách zploštělá nebo naopak více zakřivená. Část světelných paprsků se tak sbíhá mimo místo nejostřejšího vidění a na sítnici dopadá rozostřený, zamlžený a deformovaný obraz.

První laserové refrakční zákroky byly ve světě prováděny koncem 80. let, u nás začátkem 90 let dvacátého století. První laserovou metodou byla metoda PRK, zhruba od poloviny devadesátých let se do popředí zájmu refrakčních chirurgů stále více prosazuje metoda LASIK. S oběma metodami mají chirurgové našeho centra bohaté zkušenosti - operace lékaři Lexum provádí od roku 1993.

LADARVision systém se skládá z přístroje zvaný aberometr (LADARWave) a očního laseru LADARVision4000. Aberometr LADARWave je vyšetřovací přístroj, který dokáže vytvořit digitální vlnoplochu (wavefront) tvaru pacientovy rohovky a tím podrobně popsat stav pacientova oka. Takto získané informace lze přenést do očního laseru LADARVision4000, kde slouží jako výchozí informace pro odstranění pacientovy dioptrické vady. Oční laser LADARVision4000 je vybavený unikátním laserovým radarem, který sleduje frekvencí 4000× za vteřinu pohyby oka během zákroku a navádí laserový paprsek přesně do požadovaného místa na rohovce. Sledování pohybů oka během zákroku umožňuje úspěšně odstranit dioptrickou vadu i u pacientů trpící nystagmem (u pacienta dochází k samovolným kyvadlovým nebo kmitavým pohybům oka).

Laserovým zákrokem lze odstranit krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Dále lze odstranit i složené vady – krátkozrakost s astigmatismem, dalekozrakost s astigmatismem a to včetně případů , kdy je počet cylindrických dioptrií větší než počet dioptrií sférických. Není-li pacient vhodným kandidátem pro laserový zákrok, lékaři volí k odstranění refrakční vady jiné techniky nitrooční mikrochirurgie, nebo kombinaci technik nitrooční s laserovou chirurgií.

Pro odstranění vysokých stupňů krátkozrakosti a dalekozrakosti se používají metody nelaserové nitrooční chirurgie, nejčastěji refrakční výměna čočky nebo implantace fakické čočky. Na rozdíl od laserových technik, které mění zakřivení rohovky, refrakční výměna čočky mění dioptrickou sílu lidské čočky uložené uvnitř oka. Dle typu dioptrické vady a stavu oka se implantují různé typy nitroočních čoček – nitrooční čočky (nahrazují původní lidskou čočku), fakické čočky (zjednodušeně nitrooční kontaktní čočky) nebo multifokální nitrooční čočky (poskytují simultánní obraz předmětů umístěných v dálce i v obvyklé čtecí vzdálenosti).

Vetchozrakost se laserovým zákrokem nedá odstranit. Je to vada spojená s věkem, kdy po 40. roce věku oční čočka díky snížené pružnosti ztrácí schopnost akomodace (ztrácí schopnost ostřit na různé vzdálenosti nebo při různé intenzitě světla). Průvodním jevem této vady je potřeba brýlí na čtení.

Jednou z podmínek podstoupení zákroku je minimálně 1 rok stabilní dioptrická vada. Zákroky se proto nedoporučují provádět před 18. rokem věku, protože v tomto období se počet dioptrií ještě může měnit. Směrem nahoru věková hranice omezena není.

Během operace je oko znecitlivěno anestetickými kapkami, tudíž zákrok bolestivý není. Určité obtíže mohou nastat během několika hodin po zákroku, kdy přestanou působit kapky proti bolesti. U metody LASIK většina pacientů již druhý den po zákroku nemá větší obtíže. U metody PRK trvá pooperační rekonvalescence 4 dny. U obou metod je třeba po dobu 1 až 2 týdnů po zákroku počítat s mírným kolísáním zrakové ostrosti a pocitem chvilkového mlžení zraku. Tyto rušivé vjemy později pominou.

Pacient při operaci leží, víčka jsou fixována rozvěračem, řasy a okolí oka jsou kryty speciální sterilní folií. Úkolem pacienta v průběhu operace je klidně ležet a sledovat fixační bod (blikající červený bod cca 50 cm před okem). Poloha oka je v průběhu operace sledována laserovým radarem frekvencí 4000× za vteřinu (tzv.eye-tracker), a laserový paprsek je naváděn přesně do požadovaných, předem určených bodů na rohovce. Průběh zákroku je sledován přes mikroskop operatérem, který může v každém okamžiku proces přerušit.

Vlastní laserový zákrok je otázkou několika desítek sekund. Operace PRK trvá asi 5 minut, LASIK cca 10 minut.

Aby mohl člověk podstoupit korekční zákrok,musí naplnit obecná kritéria uvedená v následujících bodech:

být starší 18 let (ve výjimečných případech lze zákrok provést i u mladších osob)
mít dioptrickou vadu alespoň jeden rok stabilní (malé změny však neznamenají, že zákrok není možné provést)
zákrok se neprovádí těhotným nebo kojícím ženám

Samotné operaci předchází podrobné předoperační vyšetření zraku, které trvá cca 2 hodiny. Součástí vyšetření je i rozšíření zornic kapkami – proto v den vyšetření není vhodné řídit motorové vozidlo. Vyšetření má platnost 3 měsíce. Termín operace lze obvykle domluvit během 14 dnů. Na základě výsledků vyšetření a potřeb pacienta rozhodne lékař o vhodném zákroku.

Aktuální ceny jsou uvedeny v našem ceníku.

Operace šedého zákalu

Katarakta znamená sníženou průhlednost (zakalení) normálně čiré oční čočky. Zkalená čočka brání průchodu paprsků světla na sítnici. Mírný stupeň zákalu nemusí vidění ovlivňovat. Tak jak zkalení postupuje, objevují se doprovodné příznaky: zamlžené vidění, citlivost na oslnění, zvyšující se krátkozrakost a zkreslení pozorovaného obrazu. Zkalení čočky se v průběhu času zvyšuje. Rychlost kalení čočky je různá. Od počátečních obtíží do úplné slepoty mohou uplynout roky, ale také měsíce či desetiletí.

Nikoli. Šedý zákal se může objevit v každém věku. Nacházíme jej i u mladých lidí, lidí středního věku a někdy bývá dokonce vrozený. Je však pravdou, že nejčastěji se vyskytuje u starších lidí.

Většina šedých zákalů vzniká v souvislosti se stárnutím. Dědičné dispozice mohou mít vliv na to, zda se objeví dříve či později. U dětí se může objevit vrozený šedý zákal, který je projevem dědičné dispozice nebo infekce v průběhu těhotenství. Častou příčinou šedého zákalu jsou i těžké úrazy oka. Jak tupé, tak i pronikající poranění oka může být komplikováno kataraktou. Šedý zákal také může být komplikací jiných očních a celkových onemocnění.

Katarakta může vyvolávat kterýkoli z následujících příznaků:

nebolestivé zamlžené vidění
citlivost na oslnění, která se projevuje hlavně při ostrém slunečním světle a v noci při řízení auta
zvyšující se krátkozrakost, která přináší nutnost časté změny dioptrické síly brýlí do dálky i do blízka
zkreslení pozorovaných obrazů, stíny a „duchy“
změna ve vnímání barev (barvy nejsou syté)

Ještě před patnácti lety se operace šedého zákalu prováděla zcela odlišným způsobem než dnes. Čočka byla z oka extrahována širokým řezem. Operace byly spojeny s celou řadou komplikací a výsledky zákroku byly tehdy lepší u pacientů se silně zkalenou čočkou. Oční lékaři proto v minulosti doporučovali operaci provádět až při téměř úplné slepotě operovaného oka. Zákal „musel uzrát“.

Dnes je situace zcela jiná. Výsledky operací jsou vynikající a míra komplikací je malá. Pokud operační komplikace vznikají, dochází k nim mnohem častěji právě u pacientů se silně zkalenými („zralými“) čočkami. Vhodný čas k operaci je dnes dán mírou obtíží, které pacientovi zákal způsobuje. Pokud obtíže způsobené zákalem pacientovi komplikují život, není důvod operaci odkládat.

Obvykle lidé podstupují operaci, protože:

nemohou dělat dobře svoji práci či koníčky
nevidí na čtení, televizi, šití
nemohou provádět obvyklé domácí práce
nemohou řídit auto
nemohou sportovat
bojí se, že někam spadnou nebo do něčeho narazí
pro zhoršující se zrakové obtíže ztrácejí nezávislost

Neexistují žádné léky, kapky, diety, cvičení či speciální brýle, které by mohly jednou vzniklý zákal odstranit.

Jedinou možností léčby je chirurgický zákrok. Mírné formy zákalu, které pacientovi nezpůsobují žádné obtíže, není nutné operovat. Pokud však projevy zákalu ztěžují provádění obvyklých činností, je čas přistoupit k operaci. O operaci je třeba uvažovat tehdy, jestliže zhoršené vidění vadí v práci, ve vykonávání činností, které máte rádi a pokud ohrožuje vaší samostatnost a nezávislost na pomoci druhých.

Šedý zákal nelze odstranit laserem. Zkalená čočka se z oka odstraňuje ultrazvukovým fakoemulzifikátorem, který se do oka zavádí malým chirurgickým řezem. Lomivá síla odstraněné lidské čočky se nahrazuje permanentně implantovanou nitrooční čočkou z umělé hmoty.

Nitrooční čočka je vyrobena z umělé hmoty. Čočky jsou vyrobeny z tzv. biokompatibilního materiálu – což znamená, že jsou tělem dobře přijímány a nevyžadují žádnou péči či údržbu. Nitrooční čočka nahrazuje dioptrickou sílu odstraněné zkalené lidské čočky. V průběhu operace je zavedena do původního lidského průhledného čočkového pouzdra. Obvyklá optická síla nitrooční čočky je +22 až +26 dioptrií a bývá u jednotlivých pacientů různá. Potřebná dioptrická síla se stanovuje biometrickým výpočtem po změření délky oka ultrazvukem. Nitrooční čočka zůstává v oku po celý další život bez jakékoliv údržby.

V období před operací je nutné navštívit svého obvodního lékaře. Praktický lékař provede interní předoperační vyšetření a vydá pacientovi zprávu, ve které uvede, zda je či není schopen operace. Dále ve zprávě doporučí opatření, která je z hlediska celkového stavu vhodné před operací provést. Zpráva o předoperačním vyšetření nesmí být v době operace starší než 14 dní.

V období před operací se provádí měření oka pomocí ultrazvuku, které umožní spočítat správnou optickou sílu implantované čočky. Pro dobrý výsledek měření je nutná perfektní spolupráce ze strany pacienta.

Operace probíhá ambulantně. Znamená to, že pacient přijde do Oční kliniky Lexum až v den operace a tentýž den je také propuštěn. Snídani je většinou nutno vynechat. Po příchodu na kliniku kape sestřička pacientům do oka, které bude operováno, kapky. Cílem je rozšířit zorničku a navodit anestezii povrchu oka.

V průběhu vlastní operace je oko a jeho okolí nejprve očištěno roztokem desinfekční látky. Celý obličej je poté překryt sterilní rouškou. Oční víčka jsou ve správné poloze přidržována rozvěračem, takže nehrozí nebezpečí, že by pacient operaci pokazil mrknutím. Vlastní operace trvá 10 až 30 minut. Na závěr zákroku je na oko obvykle přiložen krycí obvaz. Po krátkém odpočinku v křesle pacient může odejít domů.

Celá operace se provádí pod operačním mikroskopem. Malým řezem chirurg zavádí do oka speciální mikrochirurgické nástroje. Ultrazvukovým fakoemulzifikátorem odsává zkalenou čočku z oka. Tvrdý zákal je drcen kmitajícím hrotem fakoemulzifikátoru a drobné částečky katarakty jsou odsávány řízeným podtlakem z oka. Pro název celé operace se vžil název fakoemulzifikace . Do průhledného čočkového pouzdra, které v oku zůstává, potom operatér vloží speciální nitrooční čočku. Nitrooční čočka je vyrobena z průhledné umělé hmoty a nahrazuje dioptrickou sílu odstraněné lidské čočky.

Celková anestezie („uspání“) se při operaci šedého zákalu používá jen výjimečně. Většina pacientů je operována pouze v takzvané místní instilační anestézii. Znamená to, že povrch a vnitřní struktury oka jsou dostatečně znecitlivěny kapkami, aplikovanými v průběhu přípravy těsně před operací. U neklidných pacientů a u některých komplikovaných operací je vhodné znecitlivění doplnit injekcí, která se zavádí vedle oka. Dalším řešením je aplikace zklidňující látky do žíly. Jen málokdy, u zcela nespolupracujících pacientů a u dětí, je nutno přistoupit k anestezii celkové. Pokud před operací pociťujete silnou úzkost, výrazný neklid a strach, nerozpakujte se své pocity sdělit operujícímu lékaři. Ve spolupráci s anesteziologem přijme příslušná opatření.

Ohlásíte-li potřebu zakašlat, kýchnout či pohnout se operujícímu lékaři alespoň chviličku dopředu obvykle to nebývá problém. Lékař vyjme nástroje z oka, a operace může po chvilce pokračovat. Neočekávaný prudký pohyb, zakašlání či kýchnutí však mohou mít tragické následky. Malé pohyby hlavou operaci asi neohrozí, ale zbytečně ztěžují očnímu chirurgovi práci.

Nezapomeňte, že na hlavu se v malé míře přenáší i každý pohyb nohou. Chcete-li např. v rámci pohodlí v průběhu operace změnit polohu nohou, oznamte to raději předem lékaři.

Nikoliv. Budete ležet na zádech na operačním lůžku. Pokud to pomůže vašemu pohodlí, neostýchejte se požádat o podložení hlavy a kolen. Hlava a horní polovina vašeho těla bude překryta operační rouškou. Pod roušku bývá obvykle přiváděn kyslík. Na prst jedné ruky vám bude nasazen snímač tepu a hladiny kyslíku v krvi.

Nikoliv, oko zůstává po celou dobu na svém přirozeném místě. Pouze oční víčka jsou rozevřena speciálním rozvěračem, který brání mrknutí a očnímu chirurgovi usnadňuje přístup k oku.

Ze statistického zpracování velkých skupin pacientů vyplývá, že výsledkem 97% operací šedého zákalu je zlepšené vidění operovaného oka. Devadesát procent operovaných dosáhne vynikající zrakové ostrosti. Znamená to, že by například bez problému splnili požadavky kladené na uchazeče o řidičský průkaz. U 5% pacientů není pooperační vidění dokonalé,. ale dojde k jeho velmi výraznému zlepšení. Pouze u 3% operovaných (tj. přibližně u každého třicátého pacienta) ke zlepšení nedochází. Mohou za to dvě skupiny problémů:

Jiné přidružené oční choroby.
Přestože operace proběhne bez problémů, její přínos pro pacienta může být nepříznivě ovlivněn například změnami na sítnici vyvolanými cukrovkou, s věkem spojenou makulární degenerací či zeleným zákalem.
Operační a pooperační komplikace
Výsledek operace může být nepříznivě ovlivněn operačními a pooperačními komplikacemi. Mezi nejvážnější komplikace patří například pooperační infekční zánět, krvácení do nitra oka, otok sítnice, odchlípení sítnice, zvýšený nitrooční tlak, pokleslé horní víčko a úraz oka v pooperačním období.

Včasné rozpoznání a léčba komplikací může zmírnit jejich nepříznivý vliv na výsledné vidění. Při kruté bolesti, prudkém zhoršení vidění a při poranění oka ihned vyhledejte očního lékaře.

Ano, jako u každé operace i zde existuje určité riziko závažných komplikací. Vlivem operačních a pooperačních komplikací může dojít přibližně u 0,1% operovaných pacientů k ztrátě zraku operovaného oka. Nejvážnější operační komplikací je tzv. expulzivní hemoragie. Dochází při ní k nepředvídatelnému, náhlému a prudkému krvácení do nitra oka. Nejzávažnější pooperační komplikací je prudký infekční nitrooční zánět – endoftalmitida.

Endoftalmitida je prudký infekční nitrooční pooperační zánět, který se objevuje přibližně u jednoho z tisíce operovaných pacientů. Příznaky endoftalmitidy se objevují většinou mezi třetím až pátým pooperačním dnem. Mezi příznaky patří náhlé zhoršení vidění, stupňující se bolest oka, silné zčervenání oka, otok víček a spojivky. Později se může objevit i malátnost a horečka s třesavkou. Při podezření na endoftalmitidu je nutno ihned vyhledat očního lékaře. Endoftalmitida se léčí podáváním antibiotik a chirurgickým odstraněním zánětlivého výpotku z oka. I při včasné a správné léčbě však může endoftalmitida skončit ztrátou postiženého oka.

Operačním reverzem bývá nazýváno prohlášení, které pacient podepisuje před operací. V tomto prohlášení pacient vyslovuje souhlas s operací, potvrzuje, že byl poučen o možných komplikacích operace a o faktu, že výsledkem operace může být zhoršení zdravotního stavu.

Lékař by neměl operovat pacienta, který nepodepsal operační reverz. Pacient by neměl reverz podepisovat, pokud skutečně nebyl poučen. Pacient má právo být informován a lékař má povinnost informovat pacienta. Lékař má právo odmítnout operovat pacienta, který má nerealistická očekávání a odmítá přijmout fakt, že byť jsou komplikace operace katarakty málo časté, není v silách žádného lékaře jejich vznik zcela vyloučit.

používat oční kapky přesně tak, jak určí lékař
oko nemnout a chránit jej před úrazem
při náhlém zhoršení vidění nebo silné bolesti oka neprodleně vyhledat lékaře
dostavit se dle pokynu lékaře na kontrolní vyšetření

Po operaci není zakázáno:

sledování televize
čtení
ohýbání (zavazování tkaniček)

Operující lékař chce pacienty obvykle vidět první den po operaci. Další kontrola by měla být čtvrtý, či pátý den po operaci. Kontrola v tomto období je nutná, protože je to obvyklá doba projevu nejzávažnějších pooperačních komplikací. Tato a další kontroly jsou již většinou prováděny očním specialistou v místě bydliště pacienta. Obvykle následují další jedno až dvě kontrolní vyšetření.

Přesný druh a režim podávání kapek určí váš ošetřující oční lékař. Obvykle pacient kape jeden týden 5x denně kombinaci antibiotik a kortikosteroidů. Další 1 až 2 týdny pacient obvykle kape kortikosteroidní kapky 1 až 3x denně. Toto schéma může být modifikováno zdravotním stavem pacienta či zvyklostmi konkrétního zdravotnického zařízení.

Tmavé brýle nejsou po operaci většinou nutné. V prvních dnech po operaci však může být pobyt na prudkém slunci nepříjemný. Pacient by se měl řídit vlastními pocity. Pokud mu světlo vadí a je nucený přivírat oči, jsou tmavé brýle vhodnou ochranou. Pokud světlo nevyvolává žádné nepříjemné pocity, nejsou tmavé brýle nutné.

Většinou se používá jediný steh, který se odstraňuje za 2 až 6 týdnů po operaci. V některých případech se používá bezstehová technika, odstranění stehů tedy odpadá.

Šedý zákal se nemůže vrátit. Pokud se objeví podobné obtíže jaké měl pacient před operací, jsou vyvolané jiným očním onemocněním.

Záleží na druhu práce a na vidění druhého (neoperovaného) oka. Při dobrém vidění druhého oka je možný návrat do kancelářských zaměstnání již za několik dní po operaci. Obvyklým domácím pracím není nutné se v pooperačním období vyhýbat. Ohýbání se a nošení předmětů, které nevyžadují extrémní námahu, obvykle nevadí. Alespoň čtyři týdny je vhodné nevstupovat do infekčních provozů (chov dobytka apod.). Fyzicky velmi namáhavé práce je možno povolit od šestého týdne.

Práce ve výškách, s točivými stroji a profesionální řízení motorových vozidel jsou možné až po konečném vyšetření zrakové ostrosti a eventuálním předpisu brýlí přibližně 3 až 6 týdnů po operaci.

Zelený zákal je laické pojmenování pro glaukom. Označení zelený zákal je poněkud zavádějící. Podstatou onemocnění totiž není zkalení nějaké struktury uvnitř oka. Hlavním projevem zeleného zákalu je zvýšený tlak uvnitř oka, který vede k poškození zrakového nervu. Poškození nervových vláken se projevuje zužování zorného pole a poklesem zrakové ostrosti.

Glaukom je zákeřné onemocnění. Probíhá pomalu a nepozorovaně. Narozdíl od šedého zákalu, kde je možné operací vidění prakticky dokonale obnovit, je při léčbě glaukomu možno chorobný proces v nejlepším případě pouze zastavit. Změny, které nastaly v důsledku poškození zrakového nervu, jsou nevratné.

Glaukom postihuje dvě procenta obyvatel České republiky. Zatímco šedý zákal se na vzniku trvalé neléčitelné slepoty prakticky nepodílí, je glaukom jednou z jejích nejčastějších příčin.

Při vlastní operaci šedého zákalu se laser nepoužívá. Operace se provádí ultrazvukovým fakoemulzifikátorem.

Čočkové pouzdro, které po operaci v oku zůstává, se může za měsíce či roky po operaci zakalit a vzniká tzv. sekundární katarakta . V této zkalené blance lékař vytvoří pomocí laseru otvor. Zákrok se jmenuje Nd:YAG kapsulotomie , provádí se ambulantně, je nebolestivý a trvá pouze několik minut.

Nikdo zatím přesně neví, proč šedý zákal ve stáří vzniká. Známe však některé rizikové faktory, které s velkou pravděpodobností ke vzniku katarakty přispívají.

Vědecké studie ukazují, že šedý zakal je častější u lidí žijících v horách a u těch, kteří stráví v životě mnoho času na přímém prudkém slunci. Oční lékaři proto často doporučují jako ochranu brýle s UV filtrem, které oko chrání před dlouhodobě škodlivým působením ultrafialových paprsků. Katarakta je také častější u diabetiků a lidí dlouhodobě léčených kortikosteroidy, diuretiky a trankvilizéry.

Na vznik šedého zákalu nemá vliv čtení při špatném světle, sledování televize, či práce s počítačem.

Pacienti, u kterých byla operace šedého zákalu provedena před více než 20 lety obvykle v oku nemívají nitrooční čočku. Aby dobře viděli, musejí používat brýle o dioptrické síle +10 a více dioptrií nebo kontaktní čočky. Nitrooční čočku z umělé hmoty lze do oka většiny těchto pacientů dodatečně implantovat. Operace, při které se čočka druhotně implantuje, se jmenuje sekundární implantace .

Strach je přirozená lidská reakce. Téměř každý, kdo má operaci za sebou, tvrdí, že strach byl zbytečný. Přesto je normální, že před operací smyslového orgánu, který člověku poskytuje 75% informací z okolního světa, je každý plný obav. Pokud před vlastní operací pociťujete silnou úzkost, výrazný neklid a velký strach, nerozpakujte se své pocity sdělit operujícímu lékaři. Ve spolupráci s anesteziologem přijme příslušná opatření.

Pokuste se myslet pozitivně a těšit se na výsledek operace, který vám přinese:

usnadnění každodenních činností
snazší čtení
lepší pocit v zaměstnání
zlepšený pocit při řízení
jistější a bezpečnější pohyb
pocit nezávislosti a důvěry v sebe sama

Laserové a nitrooční operace

Operace šedého zákalu