Šilhání u dospělých (strabismus): Příčiny, příznaky a moderní léčba

Šilhání není jen dětský problém. Až 4 % dospělé populace trpí nějakou formou strabismu, přičemž mnohdy jde o pokračování nebo znovuobjevení problémů z dětství.
V tomto článku se podíváme vše podstatné o nejčastějších formách šilhání u dospělých a moderních možnostech léčby, na které není nikdy pozdě.
Obsah článku:
- Proč vzniká šilhání v dospělosti – nejčastější příčiny a spouštěče
- Typy šilhání u dospělých – od přetrvávajícího dětského po věkem podmíněné
- Co je skryté šilhání – ne každé šilhání musí být vidět
- Jak funguje binokulární vidění – dokonalá souhra obou očí není samozřejmost
- Příznaky, které nesmíte ignorovat – kdy jít okamžitě k lékaři
- Moderní možnosti léčby – operace šilhání v dospělosti?
Náhlé šilhání u dospělých – nepodceňujte varovné příznaky
Náhle vzniklé šilhání u dospělého může signalizovat vážné neurologické či celkové onemocnění, které vyžaduje rychlou diagnostiku a včasné zahájení léčby.
Pokud se u vás náhle objeví šilhání spojené s dvojitým viděním a s dalšími příznaky jako bolesti hlavy, závratě, poruchy hybnosti a další neurologické či jiné obtíže, je nezbytné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Proto se tento článek zaměřuje především na šilhání, které u dospělých přetrvává z dětství nebo se manifestuje vlivem dekompenzace dlouhodobě skrytých zrakových problémů, nejčastěji v souvislost s očními vadami.
Co je šilhání (strabismus) – historický pohled
Šilhání neboli strabismus, provází lidstvo od nepaměti. V primitivním folklóru a mytologii bylo považováno za prokletí zlomyslného ducha nebo zlého boha. Dokonce i jen pohled šilhajícího se považoval za nešťastné znamení.
Hippokrates (cca 400 př.n.l.) jako první rozpoznal, že existuje rozdíl mezi šilháním způsobeným ochrnutím očních svalů a šilháním bez ochrnutí svalů a správně vypozoroval dědičnou povahu druhé skupiny.
Příčiny šilhání u dospělých – proč vzniká v dospělosti?
Šilhání je stav, kdy se oči nedokážou zaměřit současně na stejný bod. Zatímco jedno oko se dívá přímo na sledovaný předmět, druhé míří jiným směrem – dovnitř, ven, nahoru nebo dolů.
Ačkoliv se šilhání nejčastěji objevuje v dětství (obvykle do 3 let věku), postihuje také významnou část dospělé populace – odhaduje se, že až 4 % dospělých má nějakou formu šilhání.
U dospělých se nejčastěji setkáváme s těmito situacemi:
Perzistentní (přetrvávající) dětské šilhání
Uvádí se, že tvoří až 60 % všech případů strabismu a nejčastějšími důvody jsou:
- Neléčené šilhání z dětství
- Dekompenzace dříve bezpříznakového šilhání
- Návrat šilhání operovaného v minulosti
- Rozvoj následného šilhání po dětské operaci
Dekompenzace skrytého šilhání – často vyvolaná:
- Nekorigovanými dioptrickými vadami
- Oslabením zaostřovací schopnosti (akomodace) oka s věkem
- Nadměrnou únavou a stresem nebo celkovým oslabením
- Významnými změnami zraku na jednom oku
Další formy šilhání u dospělých:
- Senzorické šilhání (7 % dospělých nad 60 let) – vzniká při ztrátě zraku na jednom nebo obou očích vlivem glaukomu (zeleného zákalu), odchlípení sítnice, diabetické retinopatie (poškození sítnice při cukrovce) nebo jiných očních onemocnění.
- Konvergentní insuficience – nedostatečná konvergence neboli neschopnost správně sblížit oči při pohledu na blízko. Týká se nejčastěji osob ve věku okolo 70 let a častými příčinami jsou úrazy hlavy nebo neurologická onemocnění, např. Parkinsonova choroba.
- Věkem podmíněné změny (typicky po 50. roce):
Divergentní insuficience – nedostatečné „oddálení“ očí při pohledu do dálky
Sagging eye syndrom – syndrom „povislého oka“ při oslabení podpůrných očních tkání a struktur (nejčastěji v sedmé dekádě života)
Myopické šilhání – u vysoké krátkozrakosti (nad -8 dioptrií)
- Akutní neurologické příčiny (jakýkoliv věk) – mrtvice, nádory mozku, úrazy hlavy, onemocnění štítné žlázy.
Typy strabismu u dospělých – ne každé šilhání je na první pohled viditelné
Existují 2 typy šilhání – zjevné a skryté. Přičemž ze skrytého se může za určitých okolností stát strabismus zjevný, kdy se oko začne viditelně stáčet. Dále může být šilhání stálé nebo se objevovat jen občas, může postihovat stále stejné oko nebo se střídavě objevovat na pravém i levém oku (alternující strabismus).
Podle příčiny vzniku šilhání může být úhel šilhání při pohledu do různých stran stále stejný (konkomitantní strabismus) anebo se může měnit (inkonkomitantní – často z příčiny ochrnutí svalu).

Zjevné šilhání („tropie“ – esotropie, exotropie)
Úchylka je viditelná i při běžném vidění oběma očima. Mozek není schopen udržet oči v rovnoběžné poloze. Podle směru, kam se oko stáčí, rozlišujeme:
Horizontální šilhání:
- Esotropie – oko uhýbá dovnitř (k nosu)
- Exotropie – oko uhýbá ven (k uchu)
Vertikální šilhání:
- Hypertropie – oko uhýbá nahoru
- Hypotropie – oko uhýbá dolů
Skryté šilhání („forie“ – esoforie, exoforie, hyperforie, hypoforie)
Oči jsou při běžném vidění v rovnoběžném postavení a viditelně se nikam nestáčí. Jakmile ale přerušíme spolupráci obou očí (například zakrytím jednoho oka), úchylka se projeví.
Mnoho lidí má drobné skryté šilhání, aniž by o tom věděli a tuto malou odchylku kompenzuje tzv. fúze očí. Tedy úsilí nejen očí, ale celého zrakového systému, včetně nervových drah a specializovaných center v mozku, které zajišťují spolupráci obou očí a správnou interpretaci obrazu. Oční svaly neustále jemně dolaďují postavení očí pomocí konvergence (sbíhání očí při pohledu na blízko) a divergence (rozbíhání při pohledu do dálky), aby obrazy zůstaly správně zarovnané.
Proto je důležité při diagnostice šilhání odhalit, kde na této cestě vzniká problém a podle toho zvolit příslušnou léčbu.
Dekompenzace šilhání v dospělosti – hlavní spouštěče
Na rozdíl od akutního šilhání, které může signalizovat neurologické problémy, má šilhání související s dětstvím nebo dekompenzací skrytých očních vad obvykle postupný vývoj.
Hlavní spouštěče u dospělých:
- Nekorigované dioptrické vady – zejména nevyrovnané dioptrické rozdíly mezi očima nebo nesprávné brýle
- Presbyopie – přirozené oslabení zaostřovací schopnosti po 40. roce, které může u predisponovaných osob narušit rovnováhu očí
- Změny zraku – zhoršení vidění na jednom oku způsobuje jeho „stáčení“
- Celkové oslabení – nemoc nebo nadměrná únava a stres mohou oslabit schopnost udržet oči v rovnováze
- Věkem podmíněné změny – oslabení očních svalů a podpůrných struktur
Důležitost vyšetření před operací očí k odstranění brýlí
Z tohoto důvodu je velmi důležité před jakoukoliv oční operací k odstranění brýlí vyšetřit spolupráci obou očí.

Speciální testy odhalí i skryté šilhání a jeho případné souvislosti s danou dioptrickou oční vadou. V ojedinělých případech mohou být některé typy zákroků nevhodné.
Příznaky šilhání u dospělých – dvojité vidění a další
Pokud se u vás nebo vašich blízkých objeví následující příznaky, neváhejte vyhledat odbornou pomoc:
- Dvojité vidění – nejčastější a nejvíce rušivý příznak
- Stáčení oka – ztráta rovnoběžného postavení očí
- Nucené držení hlavy – kompenzace šilhání náklonem nebo otočením hlavy
- Zavírání jednoho oka při práci nebo čtení
- Časté bolesti hlavy a únava očí
- Problémy s čtením a soustředěním
- Ztráta prostorového vidění – problémy s odhadem vzdálenosti
Pozor: Náhle vzniklé šilhání u dospělého, zejména s dvojitým viděním a dalšími neurologickými příznaky může signalizovat vážný problém a vyžaduje okamžité vyšetření!
V dětství si mozek vytvoří kompenzační mechanismus proti dvojitému vidění a postižené oko utlumí. Pokud není včas zahájena léčba, může se rozvinout tupozrakost (amblyopie). Proto nemusí být dvojité vidění přítomné vždy a jedná se spíše o problém především kosmetický.
Následky neléčeného strabismu u dospělých
Dlouhodobé šilhání u dospělých může vést k:
- Ztrátě prostorového vidění – problémy s řízením, sportem
- Únavě a bolestem hlavy
- Sociálním a psychosociálním problémům – snížené sebevědomí kvůli vzhledu, problémy v zaměstnání a kariérním růstu, negativní sociální vnímání
- Funkčním omezením v práci i běžném životě
Výzkumy ukazují, že lidé se šilháním čelí více výzvám v profesním životě – mají větší problémy se získáním zaměstnání a kariérním postupem, setkávají se s negativními sociálními předsudky.
Možnosti léčby strabismu u dospělých
Není pravda, že šilhání u dospělých se nedá řešit. Vždy záleží na příčině strabismu, závažnosti příznaků a výsledcích specializovaných vyšetření. Nabízejí se možnosti konzervativní i chirurgické.
Konzervativní postupy:
- Korekce dioptrických vad brýlemi nebo kontaktními čočkami
- Speciální prizmatické brýlové čočky pro zmírnění dvojitého vidění
- Oční cvičení (jen u některých typů šilhání)
- Zakrývání jednoho oka (u dvojitého vidění)
Operace šilhání u dospělých – moderní chirurgické metody
Rozšířený mýtus tvrdí, že šilhání u dospělých se nedá operovat nebo že operace není úspěšná. Moderní oční chirurgie nabízí velmi účinné řešení i pro dospělé pacienty.
Operace očních svalů je často nejúčinnějším řešením. Zásadním pokrokem je použití nastavitelných stehů, které umožňují během operace nebo krátce po ní jemně doladit postavení očí pro optimální výsledek a prevenci dvojitého vidění. Tato metoda výrazně zvyšuje úspěšnost zákroku.
Šilhání není jen kosmetickým problémem. Jde o funkční poruchu, která významně ovlivňuje kvalitu života.
S moderními léčebnými možnostmi je však možné dosáhnout výrazného zlepšení i u dospělých pacientů. Úspěšná operace nejen obnovuje správné postavení očí, ale také významně zlepšuje kvalitu života – pacienti udávají zlepšení sebevědomí, sociálních vztahů a často i pracovních příležitostí.
Adult-onset nonparalytic, small-angle hypertropia, Saumya M Shah et al., Journal od American Association for Pediatric Ophthalmology and Strabismus, 2018 Oct 12;22(6):438–440
Presbyopia complicating pre-existing strabismus, Darren T. Oystreck et al, Canadian Journal of Ophthalmology, Volume 38, June 2003, Issue 4 p272-278
Recent advances clarifying the etiologies of strabismus, Jason H Peragallo et al., Journal Neuroophthalmol . 2015 Jun;35(2):185-93
Adult Strabismus Preferred Practice Pattern, © 2019 by the American Academy of Ophthalmology, ISSN 0161-6420/19
Zdroj obrázků: Shutterstock, Canva
Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu majitele autorských práv zakázáno.