Chtěla bych moc poděkovat celému týmu kliniky LEXUM za skvělý přístup a doporučit tuto kliniku všem ostatním, kteří se v tuto chvíli rozhodují a zvažují pro a proti operace, která je dle mého něco jako zázrak. 
Nosila jsem brýle na dálku již od svých 8 let a prvních 10 let jsem se za ně v podstatě styděla a spíše než je nosila, tak jsem je ukrývala a namáhala tak oči a zhoršovala si tak zrak. Když už jsem je musela nosit neustále (neb jsem při 5 dioptriích nepoznávala na ulicích nikoho a všichni si tudíž mysleli, že jsem namyšlená a já pouze neviděla…) brala jsem je jako zlo, které mi navíc nesluší a brání ve spoustě věcí – o krásných slunečních brýlích se mi mohlo akorát tak zdát – mohla jsem je nosit pouze v případě, že jsem ležela na lehátku, ale pokud jsem měla někam jít, musela jsem si vzít brýle normální, teda pokud jsem si nechtěla přibrat slepeckou hůl… 🙂 

O možnosti operace očí jsem dlouhou dobu věděla, ale byla to pro mě obrovitá suma peněz, když vezmu v potaz, kolik stála operace očí před 10 – 15 lety. A samozřejmě taky hrál roli strach, že se něco nepovede a já nakonec skončím opravdu se slepeckou holí – doma mám jezevčíka a to nevím, zda by zvládnul úkony vodícího psa….. 

Nakonec ve svých 36 letech jsem sebrala všechnu svoji odvahu a podstoupila předoperační vyšetření a následnou operaci. Při samotném zákroku mě musela držet za ruku sestřička, která ji chudák (tu ruku) musela mít hodně pomačkanou, když jsem ji po těch pár minutách pustila, ale dodávala mi odvahu jednak tím, že mě držela za ruku (i když od toho tam byl velký plyšový pes – na to mačkání), ale také na mě mluvila… Myslím, že díky tomu a samozřejmě panu doktorovi, který mi vždy dopředu řekl, co se bude dít, jsem vše nakonec zvládla. V té době jsem ještě kojila svoji dceru a tak jsem si nemohla vzít prášky na bolest, ale po operaci bylo vše zcela v pořádku a utišující prášky nebyly ani zapotřebí. Samozřejmě cca. 3 hodiny po operaci jsem měla strašně moc unavené oči a, i když jsem si je chránila slunečními brýlemi, tak jsem se moc o ně bála – ale při odjezdu z kliniky jsem už mohla číst SPZ aut před námi a ostatní nápisy všude okolo… Bylo to opravdu jako zázrak a po porodu mé dcery to byl ZÁZRAK mého života č. 2, za který moc děkuji.