Brýle na blízko po laserové operaci brýlí na dálku?

Seriál „Fakta a mýty o laserových operacích“ 1. díl

Je to mýtus anebo pravda, že když si necháte laserovou operací odstranit vadu na dálku, nevyhnou se vám jednou brýle na blízko?

Laserové operace očí se provádějí více než 30 let, přesto jsou opředeny řadou mýtů a polopravd. Jednou z nich je tvrzení, že je lepší si nechat krátkozrakost, protože jednou díky tomu nebudete potřebovat brýle na blízko. Jak to tedy ve skutečnosti je? A jak je možné, že někdo nepotřebuje žádné brýle celý život?

Obsah video článku:

  • Dioptrie na dálku vs. blízko
  • Vliv krátkozrakosti na vidění na blízko
  • Vliv stárnutí na vidění a příchod presbyopie
  • Jaká jsou možná řešení
  • Proč někdo celý život nepotřebuje brýle

Tohle není úplně snadné na vysvětlení, ale stojí za to tomu porozumět. Protože může být trochu zneklidňující, že vám to kromě rodičů, kteří již zkušenost s problémy s viděním na blízko mají, může říkat i řada odborníků. A jak se v tom má pak člověk vyznat a rozhodnout se, zvláště s blížící se čtyřicítkou, protože vyměnit brýle za brýle, a ještě za to zaplatit nemalé peníze, asi nechcete.

KRÁTKOZRAKOST = DOBRÉ VIDĚNÍ NA „KRÁTKO“

Na začátek je důležité říct, že se tento problém týká pouze krátkozrakých. Tedy těch, kteří vidí bez brýlí špatně na dálku, ale když si sundají brýle, tak vidí naopak dobře na blízko. A mnohdy dokonce z velmi nepřirozeně krátké vzdálenosti. A v tom je právě ten trik, o kterém teď budeme mluvit.

Krátkozrakost tedy znamená dobré vidění na krátko. Vzdálenost, na kterou krátkozraký člověk ještě vidí ostře, když je bez brýlí, je přesně dána počtem dioptrií, které má. Dá se to snadno vypočítat tím, že jen matematicky převrátíte hodnotu dioptrií a vyjde výsledek v metrech.

Chápu, zní to složitě, takže konkrétně – člověk s 2 dioptriemi má ostré ohnisko v 50 cm (1:2 = 0,5 m = 50 cm), se 3 dioptriemi ve 33 cm (1:3 = 0,33 m = 33 cm), se čtyřmi ve 25 cm a s 5 dioptriemi je to 20 cm. Všechno, co je dále, je rozmazané.

Tohle je důležité si uvědomit, když si představíte, z jaké vzdálenosti čtete knížku, díváte se na mobil nebo pracujete na počítači. U mobilu a knihy je to okolo 40 – 50 cm, u počítače 70 – 80 cm. Tedy vidět detaily na 25 cm je sice pěkné, ale v praxi trochu nepoužitelné…

PO ČTYŘICÍTCE KONČÍ LEGRACE… (anebo začíná?)

Dokud je vám méně než 40 let, tak vás tohle vůbec nezajímá, protože přes nasazené brýle nebo čočky vidíte i na mobil, i na počítač, můžete klidně číst. Ale stařecká vetchozrakost (odborně presbyopie), tedy zhoršující se vidění na blízko, čeká každého a začíná se projevovat okolo 45. roku.

A tak krátkozraký člověk zjistí, že už přes své brýle nebo čočky nevidí tak dobře na čtení, takže začne brýle sundávat, nebo si musí přes čočky vzít brýle na blízko.

A to je přesně to, co radí někteří lidé:

„….nech si svou vadu, bude se ti hodit, uvidíš bez brýlí na blízko.…“

Ale tito lidé si mnohdy neuvědomují, jak je v praktickém životě málo použitelné ostré vidění na 20 nebo 30 cm. Jak asi budete řešit práci na počítači nebo řízení v autě, když bez brýlí sice vidíte lépe na palubní desku, ale nevidíte ostře na silnici?

A PROČ NĚKDO NEPOTŘEBUJE BRÝLE CELÝ ŽIVOT?

Na druhou stranu je potřeba říct, že drobná krátkozrakost, řekněme do 1,5 dioptrie, má v 50 letech určitě své výhody a nechat si ji na obou očích zcela odstranit by opravdu znamenalo vyměnit brýle za brýle. Ale ono klidně stačí, když je ta malá krátkozrakost jen na jednom oku. Tomuto systému se říká monovision a je právě velmi dobrým kompromisem, když se řeší odstraňování krátkozrakosti ve vyšším věku. Tak je zachováno funkční vidění na větší text a počítač a současně se vylepší vidění na dálku.

Ale pokud je vám 20 nebo 30 let, tak se tím spíše nemusíte zabývat a užívejte si 100% ostříží zrak na obou očích dalších 20 let. Protože málokdo má celý život úplně stabilní vadu, a tak je jednak možné, že vám za 20 let 0,5 nebo 0,75 dioptrie naroste, a ty vám pak pomohou na blízko. A i kdyby ne, tak už dnes, existují velmi dobré nitrooční čočky, které umí vyřešit problémy s viděním na blízko, natož co bude za technologie za dalších 10 nebo 20 let.

Poradna je tu pro vás jako zdroj nezávislých, ověřených informací, které čerpají z odborných studií a světově uznávaných dat. Je běžné, že názory a zkušenosti odborníků se mohou lišit. Proto uvedené informace nemohou být závazné pro stanovení diagnózy nebo postupu léčby. O něm vždy rozhoduje ošetřující lékař společně s vámi na základě důkladného vyšetření, zkušeností a rozhovoru.
Zdroj obrázků: Carl Zeiss, Shutterstock, Unsplash
Tento článek je z kategorie:Laserová operace Presbyond

MGR. REGINA CHLUMSKÁ

Zakladatelka a hlavní odborný konzultant MY EYE s více než 20letou profesionální zkušenosti s lidmi, kteří procházejí rozhodovacím procesem, jak vyřešit své problémy se zrakem. Průkopnice optometrie v ČR v oblasti precizní diagnostiky a možností konzervativní i chirurgické léčby zrakových vad v rámci klinického oboru laserové a nitrooční refrakční chirurgie a chirurgie šedého zákalu. Zastánce medicíny založené na datech více než na dojmech a současně celoživotní student psychologie a východní filosofie. Zastává názor, že celostní, empatický a respektu plný přístup k člověku jsou pro dobrý výsledek stejně důležité jako odborné know-how.

Další články

Monovision metoda korekce očí. Vše co potřebujete vědět od A do Z

Jak funguje korekce očí metodou monovision, dokáže vyřešit několik párů brýlí a potíže s viděním na blízko? A čím se liší od metody Presbyond?

Seriál „Fakta a mýty o laserových operacích“ 5. díl

Mám málo dioptrií. Laserová operace očí je riziko a zbytečný zásah do oka! Existuje nějaká hranice, kdy už má smysl přemýšlet o operaci?

Seriál „Fakta a mýty o laserových operacích“ 4. díl

Je lepší počkat s laserovou operací až budete mít děti? Dochází vlivem těhotenství a porodu ke zhoršování dioptrií?