Příčiny krátkozrakosti (myopie). Vědecky podložené teorie růstu oční vady u dětí.

Jsou příčiny krátkozrakosti (myopie) čistě genetickou záležitostí, kterou nelze ovlivnit, anebo se na jejím růstu podílí i faktory, které máme ve svých rukou?

Často se v souvislosti s krátkozrakostí hovoří o epidemii, a nejde jen o snahu vyvolat senzaci a planý poplach. Výhled do budoucnosti není skutečně povzbudivý a naše babičky měly možná v lecčems pravdu, když nás nabádaly, abychom nečetli pod peřinou….

Obsah článku:

• Proč se krátkozrakost stává globální epidemií
• Jak funguje přirozená regulace zraku a jak ovlivňují brýle vývoj myopie
• Jaký vliv mají mobilní telefony a moderní technologie na zrak dětí
• Proč venkovní aktivity skutečně pomáhají proti krátkozrakosti
• Praktické rady, jaké změny životního stylu zpomalí růst krátkozrakosti
• Kdy a jak správně používat brýle, aby se myopie nezhoršovala
• Jaké speciální optické pomůcky mohou zpomalit vývoj myopie

Epidemie krátkozrakosti: Proč se myopie u dětí rychle zhoršuje

Zatímco v roce 2000 bylo celosvětově 22,9 % krátkozrakých, v roce 2023 to bylo téměř 36 %. Podle predikcí bude do roku 2050 polovina světové populace krátkozraká, v rozvinutých euroatlantických zemích to může být až 60 %.

Přitom pouze 15% populace ve věku 12 let je krátkozraká a z toho jen 4 % má myopii větší než 1 dioptrie. Kde je tedy problém? Proč dochází k takovému nárůstu?

Jak známo, epidemie nejsou způsobeny genetikou a krátkozrakost není výjimkou. Přestože genetické dispozice hrají při rozvoji myopie určitou roli, nelze tím vysvětlit globální dramatický růst. Obecně panuje názor, že jsou na vině technologie – počítače, obrazovky telefonů, málo času stráveného venku. Ale jasná data, která by toto prokázala a především vysvětlila mechanismus působení, dlouho chyběla.

Je možné si něčím „zkazit oči“? Výzkumy přinášejí odpověď na „babské rady“.

Již v 19. století německý průkopník v očním lékařství A. Von Graefe popisoval, že korekce mínusovými čočkami dále zhoršuje krátkozrakost. A dodnes se setkáváme s tvrzeními, že si někdo „zkazil oči“ špatnými brýlemi nebo čtením po tmě či z příliš krátké vzdálenosti. Měly tedy naše babičky pravdu, když nás nutily si pořádně rozsvítit a dát si knihu dál od očí?

Odpověď přinesl až vědecký tým z MIT (Massachusetts Institute of Technology – jedné z nejprestižnějších technických univerzit světa) pod vedením Dr. Mediny, který je multidisciplinárním odborníkem působícím mimo jiné na Harvardu nebo v NASA. Jeho výzkumy přinášejí řadu experimentálních a matematických důkazů, které vysvětlují dosud jasně nezodpovězené otázky, jakým mechanismem lze ovlivnit progresi (rozvoj) myopie.

Jak funguje přirozená regulace zraku u dětí a dospívajících – proces emetropizace

Lidský organismus je vybaven pro správnou funkci a přežití složitým mechanismem tzv. homeostázy. Procesem, který umožňuje tělu udržovat rovnováhu a stálé podmínky uvnitř, i když se vnější prostředí mění. Například se potíme se, když je teplo, a třeseme se, když je zima, abychom udrželi teplotu těla v bezpečných mezích.

Podobně jako má tělo „termostat“ pro regulaci tělesné teploty, mají naše oči sofistikovaný systém pro regulaci optimálního lomivého stavu oka – tzv. emetropizaci. Název odkazuje na pojem „emetropie“, kterým se v očním lékařství označuje stav, kdy oko netrpí žádnou refrakční (dioptrickou) oční vadou.

Podle vědců emetropizace funguje na principu zpětnovazebné smyčky (akce vyvolá zpětnou reakci), matematicky definované jako systém prvního řádu – to znamená, že oko reaguje na změny s charakteristickou časovou konstantou. Podobně jako reaguje termostat na změnu teploty v místnosti. Systém aktivně reguluje růst oka k dosažení optimální zrakové ostrosti. Ta ovšem nemusí znamenat námi stanovenou ideální hodnotu „emetropie“ 0 dioptrií.

Dědičnost jako příčina krátkozrakosti vs. vliv životního stylu na zrak

Rodíme se s určitým „továrním nastavením“ –  máme různou výšku, přirozenou hmotnost nebo úroveň krevního tlaku. A ty mají určitý rozptyl, který je považovaný za „normální“. Stejně tak má každý z nás svůj individuálně nastavený „přirozený bod“, který znamená optimální dioptrický stav oka.

Dle matematických a statistických dat teorie emetropizace je tento přirozený bod blízko nuly, v rozmezí okolo + 1,5 až -1,5 dioptrie. A dědičnost pro nastavení směrem ke krátkozrakosti je skutečně prokázaná. O tom není sporu. Ale ve většině případů není zodpovědná za takový výskyt krátkozrakosti a vyšší počet dioptrií, který pozorujeme u dospělé populace. Co se tedy děje?

Mohou být brýle příčinou zhoršování krátkozrakosti?

Představte si situaci: dítě má genetickou predispozici k mírné krátkozrakosti -1 dioptrie. Když se tato vada objeví a začne se korigovat mínusovými čočkami, emetropizační systém oka vnímá rozpor mezi svým přirozeně „nastaveným bodem“ a stavem, který vznikl plnou korekcí myopie.

Nejčastěji se tak začne dít v okamžiku, když má dítě okolo – 0,5 až – 0,75 dioptrie a stěžuje si, že nevidí dobře na tabuli. Nasadí se první brýle, kterými se tato drobná krátkozrakost vykoriguje na 0 dioptrií a tabule je opět dokonale ostrá. Na to ovšem reaguje emetropizační systém, který přirozeně směřuje ke svému „továrnímu nastavení“ na -1,0 dioptrie a vyhodnotí situaci jako „chybu v systému“. Alespoň pro tyto předpoklady přinesli vědci z MIT matematické důkazy.

Je to jako snaha udržovat v místnosti teplotu 20°C, když máme zároveň dokořán otevřené okno. Topení bude topit stále naplno.

Vliv plné korekce brýlemi na progresi myopie

Studie dokumentují, že plně korigovaná krátkozrakost v dětském věku progreduje rychlostí, která je třikrát vyšší než u nekorigované myopie. Korekce myopie tak paradoxně způsobuje její další rozvoj.

Tato zpětnovazebná smyčka (feedback loop) je podle výzkumů nejaktivnější v průběhu dětství a dospívání. Její aktivita s věkem ustává, stejně jako fyziologické možnosti růstu oka. Proto se nárůst dioptrií postupně zpomaluje. Nicméně část dospělých s krátkozrakostí zaznamenává malé změny i později. Tato skutečnost naznačuje, že za určitých okolností, které souvisejí především s životním stylem a nároky na vidění na blízko, může hrát stále určitou roli.

Mobilní telefony, počítače a zrak: Jak technologie ovlivňují krátkozrakost nejen u dětí

Je zřejmé, i bez jakéhokoli výzkumu, že mladí lidé tráví ohromné množství času sledováním displejů telefonů, a že tato činnost časově odpovídá současné epidemii myopie. Jak to může souviset?

Princip ekvivalence – pohled na mobil je totéž jako pohled do dálky přes brýle 😱

Vědci na optických modelech prokázaly, že pohled na objekt ve vzdálenosti 50 cm je pro oko identický s pohledem na stejný objekt v dálce, ale přes čočku -2 dioptrie. Čím kratší vzdálenost pozorování, tím silnější je hypotetická ekvivalentní negativní čočka – u 33 cm je to jako pohled přes korekční čočku – 3 dioptrie.

Jednoduše řečeno: oko nedokáže rozeznat, zda se díváte na blízký předmět, nebo na vzdálený předmět, ale přes mínusovou čočku – pro emetropizační systém je to totéž (princip ekvivalence). Bude na to tedy reagovat úplně stejně.

Moderní technologie s malými obrazovkami a vysokým rozlišením vyžadují krátkou pozorovací vzdálenost, aby byl obraz na sítnici dostatečně velký pro rozpoznání jemných detailů. Stimulují tak progresi krátkozrakosti daleko více než čtení knižního textu.

Při čtení si rozsviťte!

Další faktor představuje zvýšené akomodační (zaostřovací) úsilí při čtení za špatného osvětlení. Zorničky jsou za šera rozšířené, což snižuje hloubku ostrosti a stimuluje akomodaci k většímu úsilí (= ekvivalent více mínusových čoček). Z dlouhodobého hlediska to může přispívat k rozvoji myopie.

Venkovní aktivity jako prevence krátkozrakosti

Studie konzistentně prokazují protektivní efekt venkovních aktivit. Důvodem ale není vliv větší intenzity světla, jak se často spekuluje. Skutečný důvod je prozaičtější a teorie emetropizace ho opět jednoduše vysvětluje: venkovní aktivity jsou spojené s pohledem do dálky. Jen málokdy si venku čteme a i naše aktivita na technologiích je menší. Kontrast displejů s vysokým rozlišením klesá v konkurenci s denním světlem. Venkovní aktivity tak přirozeně omezují práci na blízko, jejíž nadměrné množství je jedním z rizikových faktorů rozvoje krátkozrakosti.

Praktické rady: Jak chránit zrak dětí před rozvojem myopie

Těchto pár poměrně jednoduchých tipů, které mají oporu ve vědeckém poznání, může mít velký dopad na to, jak moc se bude krátkozrakost u vašeho dítěte zhoršovat.

1. Změna životního stylu pro prevenci krátkozrakosti

Více času venku a omezení práce na blízko, zejména u dětí a mladistvých. Moderní technologie zabírají stále více času, který dříve děti trávily venku. Cíleně podporujte aktivity vyžadující vidění do dálky.

2. Rozumný přístup ke korekci myopie u dětí

Nehoňte se za dokonalým viděním 0 dioptrií 24 hodin denně. Mírné vady do – 1 dioptrie obvykle nezpůsobují problémy při běžných aktivitách. Brýle nasazujte pouze tam, kde situace skutečně vyžaduje ostré vidění na dálku. Není problém, aby dítě o přestávce zůstalo bez brýlí a sedělo blíž k tabuli, aby nepotřebovalo tak silnou korekci.

Slabší brýle nemohou „zkazit oči“ – naopak, částečná korekce (tzv. podkorigování) může zpomalit progresi myopie. Podkorekce o určité procento (modely ukazují, že až 50 % z celkové vady je dostatečně účinné) vede ke stabilizaci myopie dříve a na nižší úrovni.

3. Správné používání brýlí při čtení

Při práci na blízko sundávat brýle na dálku. Toto jednoduché opatření může výrazně snížit tlak na emetropizační systém oka. Nemějte strach, že dítě špatně uvidí, naopak. Krátkozrací lidé mají přirozenou výhodu při vidění na blízko – krátkozrakost je totiž „bystrozrakost“ na „krátko“.

4. Speciální brýle a kontaktní čočky pro snížení progrese myopie

Existují speciálně konstruované brýlové a kontaktní čočky určené pro děti a dospívající, které fungují v souladu s principem teorie zpětnovazebné smyčky a pozitivně tak ovlivňují proces emetropizace. Mají jiné dioptrie na blízko než na dálku, čímž efektivně snižují rozvoj krátkozrakosti.

Pohled na příčiny krátkozrakosti se mění

Pochopení, jak zrakový systém reaguje na vnější podněty, nám umožňuje aktivně ovlivnit rozvoj krátkozrakosti. Nejde o boj proti genetice, ale o harmonii s přirozenými procesy našeho těla.

Změnou životního stylu, rozumným přístupem ke korekci a využitím moderních optických technologií můžeme významně zpomalit epidemii myopie.

Studie prokazující účinnost speciálních optických pomůcek nebo léčby kapkami s obsahem atropinu jednoznačně podporují změnu pohledu na myopii. Ukazují, že krátkozrakost není jen geneticky podmíněný osud, který nelze ovlivnit. Vědci z MIT dokázali vysvětlit, proč tyto metody fungují a otevřeli cestu k dalšímu výzkumu.

Nicméně bude to může chvíli trvat, než se v odborné i laické veřejnosti zakoření jiný způsob přemýšlení o korekci myopie – zvláště v kontextu nezadržitelného nárůstu používání technologií a s tím spojené zátěže na zrakový systém.

Často kladené otázky (FAQ) o příčinách krátkozrakosti

Je krátkozrakost dědičná?

Částečně ano. Existuje genetická predispozice, ale životní styl a způsob korekce hrají zásadní roli v tom, jak se myopie vyvíjí.

Může se krátkozrakost u dětí zhoršovat i při nošení brýlí?

Ano, paradoxně plná korekce myopie může urychlit její progresi až třikrát. Speciální brýlová skla, rozumná podkorekce nebo částečné nošení brýlí mohou pomoci zpomalit vývoj.

Zhoršují mobilní telefony zrak u dětí?

Ano, moderní technologie s vysokým rozlišením vyžadují velmi krátkou pozorovací vzdálenost. To je pro oko ekvivalentní nošení silných mínusových čoček, které stimulují progresi krátkozrakosti.

Pomáhají venkovní aktivity proti krátkozrakosti?

Ano, ale ne kvůli světlu, jak se často myslí. Venku děti méně čtou a používají elektronická zařízení, což snižuje zrakovou námahu při blízkém vidění.