Vetchozrakost (presbyopie) po 40.roce? Kdo má výhodu?

Víte, co vás čeká po 40. roce? Stařecká vetchozrakost! A že někdo nepotřebuje brýle celý život?

Když odcházíme po čtyřicítce z oční ordinace nebo optiky s „diagnózou“ stařecká vetchozrakost, odborně presbyopie, a navíc s dovětkem, že už to bude jenom horší, tak nás to může porazit.

Zvláště, pokud na nás za dveřmi čeká kočár s dítětem a vůbec máme pocit, že všechno je ještě před námi…🕺🏻

Obsa článku:

  • Co je to „stařecká“ vetchozrakost (presbyopie) a je nevyhnutelná
  • Jaký je vztah mezi vadou na dálku a na blízko
  • Má někdo výhodu a presbyopie se u něj neprojeví?
  • Jak se liší průběh vetchozrakosti u různých očních vad
  • Jaká jsou řešení a kdy máte na laserovou operaci raději zapomenout?

Barvíme si vlasy, nanášíme drahé krémy proti vráskám, zajdeme na botox a předstíráme, že jsme o 10 let mladší. Ale když si chceme při romantické večeři za svitu svíček objednat, tak nás prozradí brýle, bez kterých na to menu prostě není vidět. A je po předstírání…

Zdroj: Shutterstock

CO JE TO „STAŘECKÁ“ VETCHOZRAKOST?

Úplně přirozený proces stárnutí naší nitrooční čočky, který vlastně začíná, jakmile se narodíme. Oční čočka postupně ztrácí svou pružnost a schopnost akomodovat. Tedy plynule zaostřovat na blízké předměty jako objektiv fotoaparátu.

Děti si klidně mohou kreslit a číst z 20centimetrové vzdálenosti, ve 30 už to ale nepůjde, což nám nevadí, protože to je dost nepřirozené. Problém nastává po 40. roce, kdy si musíme drobný text začít dávat stále do větší vzdálenost od očí, až nám postupně přestane délka paže stačit….

  • Okolo 50. roku zasahuje vetchozrakost významně do kvality života většiny lidí a bez brýlí na čtení a počítač není možné se v běžném životě obejít.

Pokud není v oku přítomna žádná jiná dioptrická oční vada, tak se nárůst dioptrií okolo 60. roku zastavuje na hodnotách okolo +2,5 až +3,0 dioptrie na čtení a okolo +1,5 dioptrie na počítač.

  • Vetchozrakosti není možné předcházet ani ji zastavit. Nicméně její nástup a projevy mohou být individuální a jsou závislé na celkovém dioptrickém stavu oka a pružnosti tkání.

JAKÝ JE VZTAH MEZI VADOU NA DÁLKU A NA BLÍZKO? MÁ NĚKDO (NE)VÝHODU?

Podle toho, jaký je dioptrický stav očí na dálku a kolik je vám let, mohou se lišit obtíže s viděním na blízko a způsob jejich korekce. Čím jste mladší, tím méně potíží budete mít, ale s věkem budou nevyhnutelně přibývat.

1. Průběh vetchozrakosti u krátkozrakých

Krátkozrací lidé jsou obvykle celoživotní nositelé brýlí, kteří bez nich vidí rozmazaně na dálku. Když si je sundají, vidí naopak velmi dobře na blízko, obvykle z nepřirozené vzdálenosti.

  • Proto krátkozrakost = dobré vidění na „krátko“
Krátkozraký člověk bez brýlí vidí dobře na blízko

Začínají si všímat, že přes svou korekci na dálku (brýle, kontaktní čočky) přestávají vidět ostře na blízko. Situaci často řeší nejprve tak, že si brýle na dálku sundávají a využívají tak svého dobrého vidění na krátko. Pokud samozřejmě nenosí čočky, ty tak snadno sundat a nandat nejde….

Podle počtu dioptrií na dálku mají ovšem jasně předurčenou vzdálenost, na kterou vidí ostře – na vše ostatní potřebují brýle. Například u krátkozrakosti -4,0 dioptrie je ostré ohnisko ve 25 cm, všechno dál se čím dál více rozmazává. Zvyknout si na čtení ze 30 cm by se dalo (obvyklá vzdálenost je okolo 40 cm), ale dívat se z takovéto vzdálenosti na počítač už je ovšem problém.

Postupně tedy začíná žonglování s brýlemi a přizpůsobování pracovních vzdáleností. Další možností konzervativního řešení jsou multifokální brýle nebo čočky, případně začít používat přes kontaktní čočky brýle na čtení.

Monovision korekce

Další možností je právě využít své krátkozrakosti a zkusit si zvyknout na monovision korekci – jedno oko vykorigované na dálku a druhé na blízko. Tzn., že se oko na „na blízko“ ponechá trochu krátkozrakosti, např. místo -3,0 dioptrií se dá jen -1,5.

Někomu ovšem potřebný rozdíl mezi očima může vadit, někdo vnímá zhoršené 3D vidění (stereopsi) a je třeba počítat s tím, že na úplně drobný text budou třeba brýle.

Samozřejmě se nabízejí i možnosti laserové korekce (metodou přímo určenou pro korekci presbyopie je Presbyond, patentovaný společností Carl Zeiss) nebo korekce pomocí výměny nitrooční čočky za umělou, která umožňuje vidět na vybrané vzdálenosti.

Není pravda, že laserová korekce dioptrií je možná pouze do 45 let!

Zvláště u krátkozrakých to platí jednoznačně a naopak lze velmi dobře využít toho, že drobná krátkozrakost pomáhá na blízko. Jediným limitem pro laserovou korekci je zdraví rohovky a čirá nitrooční čočka. Více se tomu věnuji v článku „Ideální věk na laserovou operaci očí? Je někdo na laser opravdu už moc starý?“

2. Průběh vetchozrakosti u dalekozrakých

Přestože je dalekozrakost také vada na dálku (nikoliv na blízko, jak je možné se leckde dočíst), tak pokud není příliš velká a jsme mladí, tak o ní vůbec nevíme a vidíme jako ostříži i ten nejmenší detail v dálce. Proč? Protože máme mladou, pružnou nitrooční čočku, která nám svou akomodací (zaostřováním) pomůže tuto vadu kompenzovat.

Proto i lidé s velkou dalekozrakostí nosí často slabší brýle (protože ty silné opravdu hóóódně zvětšují oči 😳), aniž by jim to jakkoliv vadilo. Krátkozrací obvykle o 2 dioptrie slabší brýle nenosí, protože by bez nich prostě neviděli.

Problémy se ale začínají objevovat s věkem, jak čočka stárne a přestává být schopna vadu kompenzovat. Jak jsme si řekli na začátku, tak naše akomodace je zodpovědná za ostření na blízko. Ale když musí čočka ostřit i na dálku, tak se to sčítá dohromady a zátěž začíná být neúměrná schopnosti čočky. Proto přicházejí nejprve problémy se čtením (přestože jde primárně o vadu na dálku, ale bez ní by ty problémy na čtení nebyly), a to ve věku, kdy by ještě být neměly a často jsou velmi výrazné.

Čím oko stárne víc, tak se postupně začne, někdy dramaticky, zhoršovat úplně všechno. Bez brýlí už není vidět ani větší text, rozmazaný je i počítač, palubní deska, začíná bolet hlava a k večeru se maže už i vidění na dálku. Vůbec se nedivím, že lidé, kterým se začíná projevovat dalekozrakost dohromady s vetchozrakostí, mají pocit, že snad „oslepnou“ a mají obavy o svůj zrak.

Dalekozraký člověk na tom tedy začne být, často mnohdy i před 40. rokem, výrazně hůř než krátkozraký, co se týká potíží s viděním na blízko a počítač.

Často sahají po multifokálních brýlích, protože je postupně čím dál těžší mít jedny brýle na všechno. A když si je zapomenou doma, jsou v práci vyřízení.

Lidé s dalekozrakostí jsou díky potížím, které mají, často také velmi motivovaní k řešení pomocí výměny nitrooční čočky za multifokální. Multifokální brýle vidí jako nákladné řešení, které má také své kompromisy a nedokonalosti. Samozřejmě ani umělé multifokální nitrooční čočky nejsou „elixírem mládí“ a je třeba přijmout nějaký kompromis. Tady je 5 základních pravidel pro výběr té správné multifokální čočky, se kterou můžete být spokojeni.

A předem vždycky doporučuji udělat si TEST ZRAKOVÝCH PREFERENCÍ, abyste se dozvěděli, zdali jste ochotni a k jakému typu kompromisu, když jde o vidění a váš životní styl.

3. Průběh vetchozrakosti u lidí bez vady na dálku

To jsou ti, kteří mají skutečně jen do +/- 0,25 až 0,5 dioptrie a nemají žádnou skrytou vadu, kterou si jejich oko kompenzuje (např. právě již zmíněnou dalekozrakost).

Potíže s viděním na blízko nastupují pozvolněji, déle si vystačí s „nataženou rukou“ a k prvním brýlím se chvíli odhodlávají. Obvykle to „nějak“ zvládají klidně do 45 let, někdo déle, podle toho, jaký má životní styl a potřeby.

Větší potíže přicházejí až okolo 50. roku, kdy si bez brýlí už většinou nic nepřečtou, začínají vidět i hůř na počítač a střední vzdálenost. Bez brýlí to už opravdu nejde a jsou třeba další, slabší, na počítač.

Vzhledem k tomu, že na dálku vidí dobře, nejsou multifokální brýle nebo kontaktní čočky obvykle řešením.  Možností jsou bifokální brýle, kde jsou dioptrie na počítač a v dolní části silnější na čtení.

Samozřejmě mohou také uvažovat o řešení pomocí operace, ale opět bych doporučovala, než se někam vydají, aby si udělali TEST ZRAKOVÝCH PREFERENCÍ. Aby si ujasnili, jestli by to mohlo být řešení pro ně a jsou ochotni ke kompromisu.

JAK TO, ŽE NĚKDO CELÝ ŽIVOT NEPOTŘEBUJE BRÝLE?

Ano, takoví lidé jsou a není v tom žádná magie. Jsou to lidé, kteří mají menší stupeň krátkozrakosti – obvykle okolo -1,0 až -1,5 dioptrie.

To je vada, při které sice nevidíte úplně ostře do dálky, ale pokud to někoho v jeho životním stylu, práci a koníčcích neomezuje, nemusí cítit potřebu nosit brýle ani mít pocit, že nevidí dobře. (Ale na řízení auta, tenis nebo titulky v kině to není….)

A později taková malá vada začne dělat službu i blízko. Na počítač to bude stačit a pokud není úplný čtenář, nepotřebuje vidět na detaily a za horšího osvětlení, může si s tím vystačit.

Pravdou je, že v dnešní moderní době a možnostech, které máme je spíše málo lidí, kteří by byli s takovým viděním spokojeni. Nicméně vše záleží na Vašich potřebách, životním stylu a nárocích na vidění. Znám mnoho lidí, které omezuje i méně než 1,0 dioptrie a rozumím tomu.

Zdroj: Shutterstock

KDO JE NA TOM LÉPE?

Krátkozrací lidé, kteří vidí celý život špatně na dálku, se konečně po 45. roce dočkají alespoň nějaké teoretické výhody a satisfakce. Když to srovnáme s dalekozrakými, tak přeci jen mají možnost, jak si něco přečíst, i když si zapomenou brýle. Prostě si sundají ty své na dálku i když to může znamenat, že budou telefon muset luštit z 20 cm….ale uvidí.

Po padesátce si totiž jinak nikdo bez brýlí mnoho nepřečte, pokud není alespoň trochu krátkozraký.

Nicméně má přesto krátkozrakost a její výhody značné limity – jasně Vám předurčuje na co a z jaké vzdálenosti bez brýlí uvidíte ostře. Což může být v praktickém životě, zvláště u vad nad 3 dioptrie, poměrně problém. A samozřejmě stále je tu ten fakt, že bez brýlí není vidět na dálku.

VYMĚNÍTE BRÝLE ZA BRÝLE?

V odborných kruzích je proto možné se setkat s názory, že po 40. roce je lepší si krátkozrakost nechat a rozhodně nepomýšlet na laserovou operaci. To může jistě dávat smysl u někoho, kdo má drobnou krátkozrakost. Nicméně již u – 3,0 dioptrií je to problematické, neboť tam je ohnisko ve 33 cm. A počítač je okolo 80 cm….. Dokud jsme mladí, vidíme přes jedny brýle na dálku, na PC i na mobil, ale v 50 letech se mění situace a krátkozrakost má jen velmi částečnou výhodu.

Každý máme jiný životní styl, potřeby a nároky na vidění, takže limity nebo benefity své vady cítíte nejlépe jen Vy sami a nikdo jiný by neměl rozhodovat za Vás.

CO S TÍM?

Vetchozrakosti není možné se jakkoliv vyhnout, na žádný „botox nitrooční čočky“ zatím nikdo nepřišel. I když je pravda, že jsou v klinických studiích látky, které teoreticky dokáží rozpouštět pevné vazby, které se v čočce s věkem vytvářejí a jsou zodpovědné za ztrátu její pružnosti. Tak uvidíme, jestli se je na co těšit.

Zatím máme k dispozici bezpočet velmi dobrých řešení, které dynamický proces akomodace čočky, nahrazují nějakým statickým řešení. Ať už se jedná o mlutifokální brýle nebo kontaktní čočky, laserovou operaci anebo výměnu přirozené čočky za umělou víceohniskovou (mlutifokální).

Poradna je tu pro vás jako zdroj nezávislých, ověřených informací, které čerpají z odborných studií a světově uznávaných dat. Je běžné, že názory a zkušenosti odborníků se mohou lišit. Proto uvedené informace nemohou být závazné pro stanovení diagnózy nebo postupu léčby. O něm vždy rozhoduje ošetřující lékař společně s vámi na základě důkladného vyšetření, zkušeností a rozhovoru.

MGR. REGINA CHLUMSKÁ

Zakladatelka a hlavní odborný konzultant MY EYE s více než 20letou profesionální zkušenosti s lidmi, kteří procházejí rozhodovacím procesem, jak vyřešit své problémy se zrakem. Průkopnice optometrie v ČR v oblasti precizní diagnostiky a možností konzervativní i chirurgické léčby zrakových vad v rámci klinického oboru laserové a nitrooční refrakční chirurgie a chirurgie šedého zákalu. Zastánce medicíny založené na datech více než na dojmech a současně celoživotní student psychologie a východní filosofie. Zastává názor, že celostní, empatický a respektu plný přístup k člověku jsou pro dobrý výsledek stejně důležité jako odborné know-how.

Další články

Monovision metoda korekce očí. Vše co potřebujete vědět od A do Z

Jak funguje korekce očí metodou monovision, dokáže vyřešit několik párů brýlí a potíže s viděním na blízko? A čím se liší od metody Presbyond?

Seriál „Fakta a mýty o laserových operacích“ 5. díl

Mám málo dioptrií. Laserová operace očí je riziko a zbytečný zásah do oka! Existuje nějaká hranice, kdy už má smysl přemýšlet o operaci?

Seriál „Fakta a mýty o laserových operacích“ 4. díl

Je lepší počkat s laserovou operací až budete mít děti? Dochází vlivem těhotenství a porodu ke zhoršování dioptrií?