Reference

Jsem více než spokojená, jsem nadšená. Setkala jsem se s dokonalou péčí všech členů vašeho mladého kolektivu od recepce k panu doktoru operatérovi. Profesionální přístup, vlídnost, trpělivost, porozumění. Děkuji všem - opatrujte se. Moc a moc děkuji.

Děkuji MUDr. Eugenu Butelovi za perfektní a odbornou práci.

Je mi 65 let a dne 1.12.2019 mi provedl operaci šedého zákalu a mých 6 dioptrií snížil na 0.

Rovněž děkuji celému týmu oční kliniky LEXUM v Ostravě za milý a vstřícný přístup.

Můj život se po zákroku, který jsem podstoupil tento měsíc na českobudějovické klinice Lexum, velmi změnil, a to samozřejmě k lepšímu. Nyní se obejdu bez brýlí a už po pár dnech jsem zjistil, jak je to skutečně praktické. 
Kliniku Lexum mohu ostatním jenom doporučit, protože tam mají vskutku profesionální tým lékařů, speciálně bych chtěl poděkovat paní primářce MUDr. Tavandzi za lidský přístup.

Před 3 lety jsem podstoupil laserovou operaci očí na klinice Lexum. Chtěl bych touto cestou ještě jednou poděkovat za to, že se mi zcela změnil pohled na svět. Moc děkuji paní doktorce Schwarzové za provedený zákrok, každý den se stále znovu raduji z toho, jak dobře vidím! Jsem týmu kliniky Lexum navždy velmi vděčný!

Oční klinika Lexum mi umožnila po 33 letech odložit brýle a objevit ztracený svět, který znají pouze lidé se zdravým zrakem. Ještě jednou vám děkuji.

Předem chci upozornit, že nejsem žádným agentem této oční kliniky, jsem normální pacient, žádný „kulich“. Vybral jsem si náhodně tuto kliniku v Praze, kde jsem absolvoval oční zákrok. Píši tu proto, že s tak profesionálním přístupem k pacientům jsem se v českém zdravotnictví ještě nesetkal! Od pomocného personálu přes usměvavé sestřičky až k lékařům naprostá profesionální práce. Ta klinika funguje jako dokonalý stroj, kde každá součástka ví, co má dělat, pacient je pro ně pacient a nikoliv někdo, kdo je obtěžuje, tak jak slýchám z jiných zdravotních zařízení. Děkuji za to, že něco takového existuje a moc si přeji, aby i ostatní zdravotnická zařízení dospěla k tak profesionální práci a profesionálnímu přístupu k pacientům, jako to dělají na klinice Lexum. Prostě děkuji…

V dubnu 2016 jsem podstoupila implantaci fakických nitroočních čoček. Od té doby si užívám svobody a perfektního vidění, jaké jsem vlastně od mala nezažila… Každé ráno, když otevřu oči a nemusím si nasazovat kontaktní čočky či brýle, je pro mě "malý velký" zázrak. Před operací jsem měla hrozný strach, ale byl úplně zbytečný. Oba zákroky (levé a s týdenním odstupem pravé oko) byly bezbolestné, trvaly asi 15 minut, všichni na sále byli velmi milí. Na okamžik, kdy mi při první operaci byla do oka vložena čočka a najednou jsem naprosto ostře viděla zářivky na stropě, nikdy nezapomenu! Byl to naprosto nepopsatelný zážitek. 

Velmi děkuji celému týmu kliniky Lexum v Praze (od recepčních, sestřiček, optometristů až po lékaře). Zejména pak paní primářce MUDr. Holubové, která se mnou během důkladného vstupního vyšetření všechno podrobně probrala, a panu profesorovi MUDr. Filipcovi, který operaci prováděl.

Letos v srpnu jsem byla na oční klinice Lexum na operaci šedého zákalu. Z celého srdce děkuji celému zdravotnickému týmu pod vedením pana primáře Martina Cholevy za velmi citlivé a ohleduplné jednání a profesionální přístup. Všichni jste velice milí, usměvaví, prostě odborníci na svém místě.

Absolvovala jsem dva zákroky (šedý zákal) na klinice Lexum - jeden v srpnu a druhý nyní v říjnu. Čočky na pojišťovnu - žádné připlácení. Před tím jsem neviděla obrys ruky na dva metry! Nyní - nenosím brýle ani na čtení, ani na dálku! 
Velký dík patří primáři MUDr. Martinu Fučíkovi, že měl se mnou jako se šíleným srabem neskutečnou trpělivost a byl tak super, že mi i zpíval… 
Nemenší dík patří personálu operačních sálů, který se pacientům čekajícím na zákrok (leckdy patřičně rozklepaným) snaží zpříjemnit čekání a tato péče se rovná té maminčině… Na klinice Lexum jsem si skutečně připadala jako někdo, kdo je tam vítán. Pečují tam o Vás od příchodu do samotného konce. Zatím jsem neměla takovou zkušenost se zdravotnickým zařízením a věřte, že jsem kulila oči jako Alenka v Říši divů. 
Dovolte mi poděkovat Vám - skutečně svou práci děláte na výbornou. Děkuji!

Po prvních dvou aplikacích nové biologické léčby VPMD cítím výrazně zlepšení vidění. Děkuji týmu pana docenta Hejska, který mě léčí. Těším se zpět na jízdy na kole a na další svoje koníčky. Děkuji za péči Lexum.

Jednoduše řečeno: Super práce - nemám slov… Šedý zákal a 10 dioptrií konečně pryč! Ráno se budím s krásným pocitem, že vidím bez brýlí! Děkuji všem z kliniky Lexum.

Rád bych vřele poděkoval kolektivu MUDr. Martina Cholevy z ostravské oční kliniky Lexum, který mne operoval a zákrokem mi odstranil šedý zákal. Také musím poděkovat MUDr. Karolině Březíkové, která mne vyšetřovala před zákrokem a podala mi informaci, že mám ve vysokém stadiu šedý zákal a doporučila mi, jak ochránit oči před infekcí a jsem jí za to velmi vděčný. Poděkování si zasluhuje i zdravotní sestra Martina Chaloupková.
Nemohu jinak, než sdělit, že jsem byl velmi mile překvapen, že operace trvala cca 10 minut a absolutně bez bolesti. Předoperační vyšetření trvá cca 2 hodiny. Velmi lituji, že jsem nešel na operaci dříve. Nesporně mi byl již nyní zpříjemněn můj zbytek života. 
Dnes už vidím jako v mladém věku, pro mne je to zázrak. Po měsíci od zákroku musím, jako laik, prohlásit, že nelze slovy vyjádřit vděk celému kolektivu z Lexum, s kterým jsem se setkal, mám na mysli přístup k pacientovi a provedení operace včetně vzácných rad. Děkuji.

Chci velice poděkovat pracovníkům ostravské oční kliniky Lexum za vstřícný a velice profesionální přístup během mé operace v srpnu 2017. Paní doktorky na vyšetření, sestřičky a zejména pan primář MUDr. Eugen Butela, který mne operoval, všichni byli moc milí. Ještě jednou všem moc děkuji. 
Toto píši na počítači bez brýlí, což hovoří za vše!

Léčení šedého zákalu, které jsem podstoupil minulý měsíc na klinice Lexum hodnotím velice kladně. Zvláště zákrok na pravém oku, provedený 17. srpna 2017 panem primářem MUDr. Martinem Fučíkem, je dokonalý a nemám nejmenší problémy.
Děkuji tímto lékařům i ostatním pracovníkům oční kliniky Lexum.

Děkuji všem z kliniky Lexum. Jsem téměř dva roky po operaci šedého zákalu a díky Vašim skvělým lékařům a personálu mám z 9,5 dioptrií pouhé 2 na dálku a na blízko vůbec nic. Jedním slovem je to prostě nádhera. Ještě jednou lékařům a sestřičkám z Lexum děkuji!

Chci poděkovat všem na oční klinice Lexum, a zejména paní doktorce Magdaleně Vokrojové, za laskavý a profesionální přístup. 
Během půl roku se mi zrak zhoršil o několik dioptrií. Operace jsem se bál, ale po setkání s paní doktorkou mohu všem operaci šedého zákalu na klinice Lexum jenom doporučit. 
Přeji všem na klinice pevné zdraví. Díky vaší péči vidím lépe, než když mi bylo 30.

Chtěl bych vám touto cestou poděkovat, dne 2. ledna 2018 a 9. února 2018 jsem se podrobil operaci šedého zákalu na Praze 4 na oční klinice Lexum. Velice oceňuji vstřícnost a milé jednání se všemi zaměstnanci oční kliniky, se kterými jsem se setkal. Na mé dotazy se mně dostalo vždy vyčerpávající a konkrétní odpovědi, přičemž úsměv zaměstnanců byl samozřejmostí. 
Všem svým kamarádům a známým budu pochopitelně vaši kliniku vřele doporučovat.

Rád bych vám zaslal v krátkosti můj příběh: Byl jsem 8. února 2018 na roční kontrole kvůli diabetu u své oční lékařky na soukromé klinice v Kladně. Během vyšetření mi byl diagnostikován šedý zákal, který jsem do té doby vnímal jen jako zhoršené vidění. Paní doktorka mne odeslala na operaci s tím, že rovnou posílá žádost do Kladenské nemocnice a oni se mi hned ozvou. Skoro měsíc jsem čekal, že se někdo z Kladenské nemocnice ozve, ale nestalo se tak. Proto jsem začal pátrat po jiné možnosti a na doporučení z příbuzenstva v lékařském oboru jsem oslovil přes internet 25.2.2018 vaši kliniku. 

Hned následující den 26.2.2018 ráno mne volala nějaká paní z Lexum a vzhledem k mým nepravidelným službám mne objednala na 17.4.2018 na předoperační vyšetření. Po absolvování tohoto důkladného vyšetření mi byly nabídnuty různé termíny a lékaři na operaci. Vybral jsem si pana Mudr. Němce a termín 4.5.2018. Myslím, že to byla špičková volba. Jeho velmi vstřícný přístup mne až překvapil. 

Druhé oko mi operoval 11.5.2018 a od té doby vidím jako snad nikdy předtím. Skutečně jsem nadšen z práce celého kolektivu pražské kliniky Lexum a hlavně pana Mudr. Pavla Němce. Taková péče o klienta jako u Vás se hned tak nevidí. V současné době doporučuji všem mým známým se stejným problémem, aby se obrátili na kliniku Lexum. 

Ještě jednou děkuji a přeji mnoho tak spokojených pacientů jako jsem já.

Jsem porodník a pro každého lékaře chirurgického oboru je dobrý zrak neodmyslitelnou součástí profesního života. 
Bez předchozích problémů jsem začal ve svých 35 letech neostře vidět. Vyšetření očí moje stesky potvrdilo. Začal jsem trpět chorobou rohovek, astigmatismem. Funkce rohovek se však stále zhoršovala. Korekce brýlemi se stávala postupem doby, i přes stále častější výměnu silnější optiky, čím dále tím více nedostačující. Nakonec se mi dostalo z hlediska mého povolání zdrcující informace. Rohovky obou očí jsou natolik deformované (astigmatismus přešel do dalšího stádia, vznikl keratokonus), že korekce zraku brýlemi bude jednou provždy nedokonalá. Dostal jsem na výběr již jen dvě možnosti – tvrdé, umělohmotné kontaktní čočky a nebo transplantace rohovek. Představa, že bych měl podstoupit operační zákrok pro náhradu rohovek, ve mně vzbuzovala obavy. Nespočívaly ani tak v pochybnostech o technickém vyřešení mého problému, ale spíše zdali operační zákrok skutečně obnoví ztracenou funkci mé rohovkové tkáně. Proto jsem se rozhodl nejprve pro konzervativní postup. 
Přejdu těžkosti z nutných vyšetření, několika měsíčního čekání na tvrdé čočky, které se musí na míru pacienta vyrábět v zahraničí. Samotný život s tvrdými čočkami by mohl být námětem na horor nebo spíše návod k mučení. Již nácvik techniky jejich nasazování a počáteční přivykání na cizí těleso v očích zabere průměrně citlivému jedinci několik týdnů, ne-li měsíců času. Při keratokonu je pohled na svět bez této náhrady více než rozmazaný a člověk má bez nadsázky pocit tupce. A vůbec pacientovi nepomáhá uklidňování oftalmologů, že tato vada více postihuje lidi s vyšším IQ, kteří jsou častěji vystavováni duševnímu náporu a stresům. 
Z pohledu nezúčastěného individua přinášelo nošení tvrdých kontaktních čoček až komické situace, pro zúčastěného pak chvíle bezmoci a zoufalství. Osobně jsem např. jednu čočku ztratil během porodnického kongresu na hotelovém pokoji poblíž severního polárního kruhu ve finském Oulu, další mi na mém lékařském pokoji omylem rozšlápnul kolega do koberce. Dále například prudké slunce, vítr a prach jsou pro člověka s touto oční protézou nepřekonatelný problém. Pobyt na pláži nebo plavání s tvrdými čočkami připomíná vše, jen ne čas strávený na zotavenou. Až půlroční čekání na výrobu tvrdých čoček a poměrně vysoká cena (minimální účast zdravotními pojišťovnami je zavrženíhodná skutečnost) jen dál zesilovaly obavy a strach o ztrátu drahocenné umělé hmoty. Obtížné je vysvětlit, jaké svízele potkávají porodníka v nočních službách, kdy bylo nutné alespoň na čas čočky odložit. Telefon pak oznamující, bez ohledu na únavu očí, akutní porodnickou situaci, nejčastěji císařský řez znamenal hotové trauma, ve spěchu a za pokojového osvětlení čočky okamžitě nasadit, běžet na operační sál a soustředěně a s dobrým visem pracovat. 
V noci tvrdé čočky unaveným očím vůbec neprospívaly. Vedle řezání a bolesti se v nočních hodinách visus zhoršoval. A tak jsem se po mnoha letech trápení s tvrdými čočkami rozhodl k pro mne zásadnímu rozhodnutí. Podrobil jsem se transplantaci rohovky u více postiženého oka.
Vybral jsem si nejlepšího operatéra v České republice. Prof. MUDr. Martin Filipec, CSc. má však nejen neskutečně šikovné ruce, ale i nadmíru bohaté zkušenosti. Je téměř dokonalý svým profesionálním a přitom vrcholně empatickým přístupem k pacientům. Transplantace mé první rohovky se bez komplikací zdařila. Dva roky po operaci se odstraňuje z oka steh. Pak bylo třeba ještě štěp upravit laserem. Obrátil jsem se na oční kliniku Lexum. Ambulantní laserový zákrok učinil v mém osobním i profesním životě zásadní mezník. Operovaným okem opět dokonale vidím, a to nejenže bez korekce tvrdé čočky, ale dokonce i bez použití brýlí. 
Velkým poučením pro mne bylo i seznámení s oční klinikou Lexum. Toto personálně i technicky stále se rozvíjející zdravotnické zařízení se podle mého názoru dostalo na nejvyšší evropskou úroveň. Spojení vysokého duševního potenciálu lékařů, zdravotních sester s umem managerů, jako je tomu v Evropské oční klinice Lexum, je příkladem úspěšné cesty privatizace českého zdravotnictví. Co více… jako český lékař jsem pyšný na to, jak se rozšiřuje zájem o služby české medicíny i u lidí, co potřebují odbornou pomoc i ve zdravotnicky rozvinutém zahraničí. Evropská oční klinika Lexum skvělým způsobem reprezentuje naši Českou republiku.

Člověk si uvědomí, jak moc potřebuje některé části svého organismu k plnohodnotnému životu, až když mu jejich funkce začne scházet. Mezi nejdůležitější orgány našeho těla patří bezesporu oči. Šedý zákal oční postupně omezoval moje aktivity, prohlubující se ztráta ostrosti vidění, hlavně při sníženém osvětlení, mi čím dále více vadila při práci, ale i při aktivitách mimo zaměstnání. V mém případě to byly hlavně aktivity sportovní, golf a lyžování. Při obou těchto sportech je přesnost vidění buď podmínkou úspěchu, nebo dokonce podmínkou pro snížení rizika úrazu. A to nemluvím o mé zálibě v tomto ohledu nerizikové - houbaření. V šeru lesa se pokles výkonnosti očí projeví naplno. 
Stálé vyměňování brýlí na blízko za brýle na dálku, to dokáže člověka unavit a znepříjemnit mu i jinak pohodové chvíle volna. 
Pro operaci zhoršujícího se šedého zákalu jsem se rozhodovala poměrně dlouho, přece jen, člověk má obavy, aby neztratil i to omezené vidění, které má k dispozici. 
S odstupem času mohu říci, že všechny moje obavy byly zcela zbytečné. Ani výkon sám a pooperační období nebylo zdaleka tak nepříjemné, jak jsem čekala. V současnosti si na nošení brýlí ani nevzpomenu. 
Profesionální a přitom lidský přístup personálu Evropské oční kliniky Lexum na mne udělal hluboký dojem a dokonalý efekt operace jen celkové hodnocení pracovníků kliniky potvrdil. Chtěla bych poděkovat zejména paní primářce MUDr. Holubové a panu profesorovi MUDr. Filipcovi, CSc. za péči, kterou mi věnovali. Evropskou oční kliniku Lexum mohu všem doporučit.

Již záhy po čtyřicítce jsem se stal bezmocnou obětí zlomyslných typografů. Do té doby mi můj zrak mohl oprávněně závidět nejeden rys ostrovid. A najednou byla všechna ta písmenka menší a menší a mé paže při čtení kratší a kratší. Odbojní typografové navíc zcela zlovolně odmítli můj návrh, aby na všechny ty knížky, noviny a časopisy používali pouze velikost palcových titulků. Nakonec mi nezbylo, než se odevzdat do laskavé péče paní oční lékařky. 
Nikdy bych netušil, jaký zázrak dokáží pouhá dvě sklíčka fešáckých brýlí. Pravda, jak šel čas, bylo nutné nahrazoval je sklíčky stále baculatějšími a baculatějšími...
S postupujícím věkem mi však i ten vzdálenější svět začal pozvolna připadat nějak matnější. Před rokem mi moje milá očařka v jedné z našich důvěrných chvilek trávených společně v potemnělé ordinaci vyjevila krutou pravdu. Ani ta nejbaculatější sklíčka už nic nespraví, ty oči by prý potřebovaly důkladnou generálku. Bylo mi jasné (to jediné jsem viděl skutečně jasně!), že tím zřejmě nemá na mysli nějakou ambiciózní vojandu, která to dotáhla až do generálské hodnosti. Prý se mi tam rozjíždí docela slušný zákal, ať jsem rád, že pouze šedý, ale operace mne stejně nemine. Paní doktorka mi snad promine, ale v tu chvíli jsem děkoval Bohu, že se jmenuje Šedová a ne třeba Zelená. Glaukom by byl určitě horší! Přesto jsem vzdoroval ještě dalšího téměř ¾ roku. Až letos v lednu jsem rezignoval.
Vybaven patřičným doporučením vydal jsem se směr oční klinika. Cornea Lexum, cosi mi ten název říkal, dokonce jsem poznal pár podobně postižených, kteří si tamní péči nemohli vynachválit. Lhal bych ale, že bych se vysloveně těšil. 
První šok jsem utrpěl již při vstupním vyšetření. Chvíli jsem váhal, zda nemám utéct. Jako správně protřelý pacient a znalec poměrů našeho zdravotnictví, jsem měl nutkavý pocit, že jsem zabloudil někam, kam opravdu nepatřím. Již samo prostředí připomínalo spíše dobře zavedenou advokátní kancelář nebo recepci nějaké renomované společnosti. Stejně tak jednání všech, s nimiž jsem tehdy přišel do styku. Naštěstí se mne ujala laskavá recepční, takže z mého útěku rychle sešlo. 
Navyklý na přístrojové vybavení mnoha ordinací, kde jsem míval intenzivní dojem, že jsem právě omylem zabloudil do technického na výstavku počátků medicíny, zíral jsem na všechen ten moderní Houston trochu jak Alenka v říši divů. Vlídná sestřička mne doprovázela od jednoho rafinovaného udělátka ke druhému, vše pak vyvrcholilo příjemným „potlachem“ u pana doktora. Nejenže působil velice kompetentně, ale trpělivě mi také vysvětlil vše, co mne čeká a nemine. Po příjemně prožité půlhodince jsem odcházel vybaven termíny operací – nejprve prý oko pravé a téměř přesně po měsíci levé. 
Možná pro kontrast jsem pak musel absolvovat příslušná předoperační vyšetření na běžné poliklinice. Ta mne rychle vrátila opět na zem a do reality. Poctivě jsem si vše vyčekal, včetně herecké etudy obstarožní sestřičky, tážící se dosti nahlas mého spolupacienta, zda „je blbej nebo jen neumí číst“. Dovolil si opravdu hodně – zaklepal na ordinaci před kterou (pro něj nešťastnou shodou okolností) zrovna nikdo nečekal.
Nakonec se tedy přiblížil onen toužebně a zároveň s obavami očekávaný den „D“. Vybaven vším potřebným, dostavil jsem se na adresu Cornea Lexum – operační sály. Hned u recepce mne čekal další šok. Chvíli jsem lehce zaváhal, zda tam náhodou neprobíhá nějaké předkolo soutěže Miss ČR. Proč by ale ode mne ty krásné a sympatické budoucí Missky vyžadovaly lékařské zprávy a vlídně mne doprovázely do jakési „přípravny“!?
Dalších pár desítek minut jsem prožil v příjemné společnosti několika podobně postižených spoluobčanů. Jen občas k nám zavítala víla v bílém. Tu do očka kápla, tam kápla a zas se kamsi vytratila. Sem tam také přivedla nějakého toho odoperance. Člověk by čekal zesinalé jednooké oběti, namísto nich však přicházeli mužíci v nejlepším rozmaru. Nebýt flastrů přes oko, nikdy bych nevěřil, že se právě vrátili – nikoli z Pražského hradu, ale přímo z operačního sálu.
V pravý čas došla řada i na mne. Pan doktor anesteziolog, mi laskavě sdělil, že pro něj bude radostí mne celým zákrokem doprovázet. Pak se mnou chvíli pohovořil i pan chirurg. Záhy jsem pochopil, že právě do jeho rukou se za chvíli svěřím. Nutno přiznat, že se mi dost ulevilo. Nejenže to byl sympaťák, navíc působil velice kompetentně. Doopravdy mne „dostal“ i svou schopností situaci odlehčit kapkou humoru (ani se nedivím, že jsem mu v tom apartním čepečku připomínal Usáma bin Ládina, oceňoval jsem, že si to nenechal pro sebe). 
Těžko říct, jak dlouho jsem se pak povaloval na operačním lůžku. Snad 10, možná 15 minut, nevím. Po celou tu dobu jsem si s panem doktorem povídal a stále čekal, až se začne konečně něco dít. Jako vděčný divák seriálů z lékařského prostředí jsem téměř postrádal dramatické situace a výkřiky typu „rychle, ztrácíme ho!“. Jen asi dvakrát mne pan doktor přemlouval, že teď to trochu zatlačí. Možná ano, jen nevím koho, mne tedy rozhodně ne.
Hned na místě jsem dostal do ruky „Operační protokol“, z něhož jsem pochopil hlavně rubriku „Průběh operace: bez komplikací“. Ostatní mi pan doktor vysvětlil a pozval mne na druhý den na jakousi kontrolu. Už před ní si prý ale mohu ten obvaz sundat.
Jak řekl, tak jsem i učinil. Možná dost nerozvážně. První co jsem tím novým okem uviděl, byla totiž má vlastní žena. Najednou vám byla taková nějaká hezčí, hlavně jasnější a barevnější, než jsem ji pamatoval. Pro jistotu jsem na ni juknul i tím dosud neodoperovaným – ano, bezesporu to byla ona. 
Znalý základů psychologie se teď jen děsím, zda u mne nenastal jev zvaný vtisk, anglicky též imprinting. Dle něj i hloupé kuře prý dlouho běhá za prvním pohybujícím se objektem, který poté co prohlédne spatří. Má-li štěstí, je to kvočna, horší je, pokud se mu před očkama míhne hospodářova holinka, nechci domyslet, kdyby to byl Balt Orient Expres. To by se asi brzy uštvalo!
Vlastní kontrola druhý den už byla opravdu pouze velice příjemná společenská událost. Vše je prý OK, za týden ať se jdu pochlubit své paní oční, jak se to panu doktorovi podařilo. Nemám prý teď tahat nic těžkého (hurá, ani nákupy!), nemám se příliš ohýbat (konečně se nebudu muset před svou milovanou spolubydlící pohybovat neustále v hlubokém předklonu!). Také prašné prostředí nebude zatím pro mne to pravé (mohu tedy dokonce odmítnout její oblíbené nedělní výlety do nedaleké cementárny!). Jinak ale smím prý celkem vše. Od čtení, přes televizi, až po běžné úkony.

Od operace neuběhlo ještě ani 22 hodin a já už byl zas u svého pracovního stolu. Svět dostal úplně jiné rozměry a především barvy. Najednou zas bílá bílá byla! Co, byla! Ona je! Rys ostrovid už zas bledne závistí, stejně tak řada mých pracně mžourajících bližních. Také paní doktorové na očním jsem se při dnešní kontrole líbil. Tedy, já asi ne, což nakonec snadno pochopíte z připojené fotografie, ale moje pravé oko ano.
Od zítřka za tři týdny dojde i na levé. Opravdu prvně v životě se k nějakým lékařům skutečně těším! K těm, kteří pod tajuplnou šifrou Cornea Lexum dělají zázraky doslova na počkání. Děkuji!