Archiv 2013 Archiv 2014 Archiv 2015

Příspěvky našich lékařů na vědeckých kongresech v roce 2014


Publikace odborné studie v časopise Journal of Refractive Surgery

V srpnovém čísle prestižního mezinárodního oftalmologického časopisu Journal of Refractive Surgery byla zveřejněna studie týmu odborníků z oční kliniky Lexum na téma implantace fakické čočky ICL u pacientů s vysokou dalekozrakostí (hypermetropií). Podobných studií bylo ve světě zatím publikováno velmi málo (studie byly navíc většinou založeny na sledování malého souboru pacientů, s krátkou sledovací dobou). Autoři MUDr. František Benda, RNDr. Lenka Filipová, PhD. a Prof. MUDr. Martin Filipec, CSc. ve své práci na základě dlouhodobého sledování pacientů ukázali, že implantace zadněkomorové fakické čočky ICL je bezpečnou, efektivní, prediktabilní a stabilní metodou pro korekci střední a vysoké dalekozrakosti. (více informací naleznete zde)

Příspěvky na XXII. výročním sjezdu České oftalmologické společnosti ČLS JEP – Praha, červen 2014

První výsledky korekce ametropické presbyopie implantací trifokální torické čočky
Santarová M., Hlinomazová Z., Filipec M., Filipová L., Holubová A.
Cílem studie bylo zhodnotit první výsledky implantace trifokální torické nitrooční čočky AT LISA tri toric 939MP (Zeiss) ke korekci ametropické presbyopie u pacientů, kteří podstoupili refrakční výměnu čočky (RLE). Zaměřili jsme se na funkční výsledky pooperačního vidění, rotační stabilitu čočky a sledovali jsme účinnost a bezpečnost zákroku. Tyto první výsledky ukazují, že korekce presbyopie u očí s vysokým astigmatismem pomocí implantace trifokální torické čočky je vhodným a efektivním řešením. Pacienti jsou s pooperačním viděním spokojeni. (poster naleznete zde)

Výsledky implantace trifokální čočky u pacientů po předchozím laserovém refrakčním zákroku
Filipová L., Hlinomazová Z., Filipec M., Holubová A.
V této studii jsme vyhodnotili výsledky implantace trifokální čočky PhysIOL FineVision Micro F u očí po předchozím laserovém zákroku u pacientů s presbyopií, kteří se chtějí zbavit závislosti na brýlích. Výsledky této práce ukázaly, že implantace trifokální čočky PhysIOL FineVision u pacientů po předchozím laserovém refrakčním zákroku přispívá k zlepšení jejich vidění bez brýlí a tím i k celkové spokojenosti. Pacienta je nutné informovat o obtížné kalkulaci čočky a seznámit ho s možností případné dokorekce zbytkové vady. (poster naleznete zde)

Porovnání výsledků korekce refrakční vady u presbyopů implantací dvou typů trifokálních nitroočních čoček
Holubová A., Filipová L., Filipec M., Hlinomazová Z.
Cílem studie bylo porovnat funkční výsledky vidění presbyopických pacientů, kteří podstoupili refrakční výměnu čočky (RLE) s implantací trifokálních nitroočních čoček PhysIOL FineVision Micro F nebo Zeiss AT LISA tri 839MP. Krátkodobé funkční výsledky obou v současnosti dostupných modelů trifokálních čoček byly porovnatelné, jejich implantace je tak vhodným řešením pro korekci presbyopie. Studie ukázala, že oba typy čoček poskytují pacientům velice dobré vidění na blízko, střed i dálku. Také subjektivně jsou pacienti s viděním po zákroku velice spokojeni. (poster naleznete zde)

Chronická konjunktivitida
Skorkovská Š.
Poster nás seznamuje s případem 59-letého pacienta, který na naši kliniku přichází s potížemi charakteru očního dyskomfortu, popisuje těžká víčka, přetáčení víčka ve spánku, jeho spánek je neklidný a přerušovaný. Po seznámení s osobní anamnézou a podrobném vyšetření včetně stěrů a PCR na přítomnost chlamydií byla stanovena diagnóza chronická konjunktivitida. Negativní výsledek stěrů a PCR vyloučil jako příčinu chlamydiovou infekci. Při kontrola byla dále zjištěna nadměrná laxicita horních víček obou očí, proto byla stanovena diagnóza syndrom otáčejícího se víčka (Floppy Eye Lid Syndrome) a vysloveno podezření na syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSA), který byl potvrzen vyšetřením v plicní a spánkové ambulanci. Autorka diskutuje příznaky a diagnostiku OSA a možnosti léčby, které při správné diagnóze vedou k vymizení očních potíží.

Od rohovky k sítnici – všude se něco najde
Skorkovská Š.
Poster popisuje případ 62-leté ženy, která byla odeslána k operaci šedého zákalu. Při předoperačním vyšetření byla zjištěna oboustranně drúzová papila, která byla příčinou defektů zorného pole. OCT papily zrakového nervu zjistilo úbytek tloušťky nervových vláken s atypickou distribucí úbytku v sektorech zrakového nervu. Dále byla u pacientky zjištěna Coganova rohovková dystrofie, která byla zaléčena pomocí lubrikancií. Pacientka podstoupila operaci katarakty s implantací nitrooční čočky. Za dva měsíce po operaci byl u obou očí zjištěn cystoidní makulární edém (CME). Po zaléčení došlo k ústupu otoku v makule a zlepšení zrakové ostrosti. Je otázkou, zda CME byl v příčinné souvislosti s drúzovou papilou vzhledem k tomu, že byly postiženy obě oči v pooperačním období. V posteru jsou dále diskutovány okolnosti všech očních onemocnění, která tato pacientka měla. (poster naleznete zde)

Příspěvky na 12. mezinárodním kongresu České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie (ČSRKCH) – Ostrava, květen 2014

Hodnocení makulárních změn po refrakční výměně čočky
Skorkovská Š., Ventruba J.
Cílem této prospektivní studie bylo zhodnotit významnost morfologických makulárních změn po refrakční výměně čočky (RLE) s implantací multifokální nebo trifokální čočky pomocí optické koherentní tomografie (OCT), posoudit jejich vliv na pooperační zrakovou ostrost a nalézt případnou korelaci biometrických a chirurgických parametrů s makulárními změnami v pooperačním období. Výsledky práce ukázaly, že změny v makulární oblasti zjistitelné pomocí OCT byly indukovány i po refrakční výměně čočky. Ztluštění sítnice dosahovalo maxima v prvním měsíci po operaci, za tři měsíce po RLE se tloušťka makulární oblasti vrátila k původním hodnotám před operací. Účinným ovlivněním subklinických změn v makule po RLE je lokální aplikace kortikoidů a nesteroidních antiflogistik v pooperačním období.

Implantace zadněkomorové fakické čočky ICL u vysoké hypermetropie - dlouhodobé výsledky
Benda F., Filipová L., Holubová A., Zapletalová S., Filipec M.
Cílem práce bylo zhodnotit střednědobé funkční výsledky korekce střední a vysoké hypermetropie (dalekozrakosti) implantací fakické zadněkomorové čočky Visian® Implantable Collamer® Lens (VICL™) u mladších pacientů do 40 let. Autoři na základě dlouhodobého sledování pacientů ukázali, že implantace tohoto typu fakické čočky ICL je bezpečnou, efektivní, prediktabilní a stabilní metodou pro korekci střední a vysoké hypermetropie.

Lasik LBV vs. jednostranná implantace multifokální čočky. Porovnání subjektivního hodnocení zrakových funkcí.
Maršák F., Zenklová K., Dušková I.
Cílem přednášky bylo zjistit dotazníkovou metodou (modifikovaný dotazník VF-14) případné potíže presbyopických pacientů po laserové operaci LASIK LBV nebo po jednostranné implantaci multifokální nitrooční čočky. Zjistili jsme, že pacienti po obou zákrocích udávají převážně malé obtíže. Pokud byly střední a větší, jednalo se nejčastěji o potíže při čtení malých písmen, práce s malým detailem a při řízení v noci. Obě metody byly shledány jako přínosné. Při vhodném výběru pacienta umožnují provádět většinu činností bez brýlí, ale vyžadují individuálně rozdílné období adaptace. Nenašli jsme významnější rozdíl ve spokojenosti našich pacientů s oběma přístupy.

Artefakie a fotické fenomény
Choleva M., Filipová L.
Autoři porovnávali subjektivní spokojenost a vnímání vedlejších optických fenoménů u 4 skupin pacientů, rozdílných z hlediska způsobu řešení ztráty akomodace po operaci čočky: hybridní monovision (unilaterální implantace multifokální IOL), obě čočky multifokální, monovision (jednostranně indukovaná myopie -1,5 až - 2,5 D) a emetropie (obě čočky monofokální). Výskyt pozitivní dysfotopsie (halo, glare) byl vyšší u skupiny pacientů po oboustranné implantaci multifokální čočky a u pacientů s hybridní monovision. Výskyt negativní dysfotopsie (stín) byl u porovnávaných skupin bez statisticky významného rozdílu. Subjektivní spokojenost nekorelovala s vnímáním vedlejších optických fenoménů - nejspokojenější byli pacienti ve skupinách s jedno- či oboustrannou multifokální IOL, následovala skupina monovision a nejnižší byla spokojenost u skupiny pacientů s výslednou emetropií. Rozdíly nebyly statisticky významné. Hybridní monovision se jeví jako vhodná alternativa řešení ztráty akomodace po operaci čočky.

Stabilita torické nitrooční čočky enVista - první zkušenosti
Zemanová M., Birndtová E., Filipová L., Santarová M., Holubová A.
Autoři hodnotili rotační stabilitu, funkční výsledky a výskyt komplikací po implantaci torické IOL enVista toric MX60T u pacientů s vyšším stupněm astigmatismu. První zkušenosti ukázaly, že nitrooční čočka enVista toric má velmi dobrou rotační stabilitu ve vaku a že refrakční výsledek byl během sledovací doby stabilní.

Nabídnout multifokální IOL?
Choleva M.
Implantace multifokální IOL je v současnosti vnímána jako nejlepší možnost řešení ztráty akomodace po operaci čočky. Frekvence použití multifokálních implantátů je primárně limitována jejich relativní finanční nedostupností, rovněž ale stále přežívající nižší úrovní důvěry zvláště u ambulantních oftalmologů a velmi přísnými vylučovacími kritérii. Autor se na příkladu kazuistiky (vysoká hypermetropie, extrémně mělká přední komora, parciální sekluze pupil po glaukomovém záchvatu a třicetileté historii aplikace miotik) zamýšlí nad relativitou těchto indikačních schémat a zdůrazňuje individuální přístup zohledňující nejen parametry pacienta, ale rovněž zkušenosti pracoviště.

KDE NÁS NAJDETE

Brno

České Budějovice

Ostrava

Praha

Tábor