Vidění na střední vzdálenost – proč je pro nás jeho zhoršení tak omezující?

Přestože vidění na střední vzdálenost hraje v našem životě zcela klíčovou roli, většina lidí netuší, o čem přesně je řeč. Dokud je presbyopie o ostré vidění v této vzdálenosti nezačne připravovat.

Když přijde řeč na řešení potíží s viděním, většinou se mluví jen o vidění na dálku nebo na blízko. Co však mnoho lidí netuší, dokud se jich to nezačne týkat, že mezi těmito dvěma extrémy leží oblast, která má pro náš každodenní život zásadní význam – vidění na střední vzdálenost.

Obsah článku:

• Do jakých oblastí v našem životě zasáhne ztráta ostrosti vidění na střední vzdálenost?
• Jak odpovídá většina lidí na otázku: „Na jakou vzdálenost potřebujete opravdu dobře vidět?“
• Co odhalila vědecká studie o našem vidění během dne
• Jak se mění priority ve vidění s věkem – myslete i na budoucnost
• Jaké jsou typické problémy s viděním na střední vzdálenost a proč má každý jiné
• Může být krátkozrakost výhodou?
• Jaká řešení problémů s viděním na střední vzdálenost existují

Střední vzdálenost si představte jako vzdálenost okolo natažené paže, tedy přibližně 60 – 80 cm od očí. Tato vzdálenost hraje v našem běžném fungování překvapivě důležitou roli, což si uvědomíme až v okamžiku, kdy vše v této vzdálenosti přestane být ostré.

Proč je zhoršení vidění na střední vzdálenost tak omezující?

Možná vás překvapí, když se zamyslíte nad svým běžným dnem, kolik aktivit vykonáváte právě ve střední vzdálenosti. Proto není divu, jak moc nás v životě začne omezovat, když se nám v této oblasti zhorší zrak.

V pracovním životě

• Práce na počítači (monitor je typicky umístěn na délku paže)
• Čtení dokumentů položených na stole
• Komunikace s kolegy přes stůl
• Práce s nástroji či přístroji

Při běžných denních aktivitách venku

• Pohled na palubní a přístrojovou desku v autě
• Orientace v regálech a čtení cenovek
• Prohlížení zboží ve výlohách obchodů
• Čtení informačních tabulí

V domácnosti

• Vaření a příprava jídla (manipulace s nádobím, čtení receptů)
• Práce na stole nebo kuchyňské lince
• Domácí práce (úklid, žehlení, údržba a opravy)
• Práce na zahradě a okolo domu
• Sledování televizoru v kratší vzdálenosti

Při volnočasových a společenských aktivitách

• Některé druhy sportů – tenis, badminton, volejbal apod.
• Vnímání výrazů tváře osob v naší blízkosti (např. u stolu)
• Pohled na jídlo položené na stole
• Společenské hry (např. stolní)
• Prohlížení obrazů v galerii

Proto se pro vidění na střední vzdálenost vžilo i odborné označení „sociální vidění“ nebo vidění na „sociální vzdálenost“.

Dokážete si správně odpovědět: „Na jakou vzdálenost potřebuji opravdu vidět nejlépe?“

Lidé obvykle na tuto otázku odpovídají bez dlouhého rozmýšlení: „….na dálku“. Další část pak: „…na blízko“. Naše představy o tom, co to je vidění na dálku nebo na blízko jsou však často ne zcela jasné, a hlavně mnohdy neodpovídají fyzikálně optické realitě.

Když se nad tím skutečně zamyslíme a rozebereme, čím kdo tráví pracovní i volný čas, názory se začnou postupně měnit. Najednou je jasné, že extrémy v podobě dokonalého zraku na 30 metrů (Pražáci mají svou laťku v podobě přečtení času odjezdu metra z konce nástupiště 😊) nebo luštění textu velikosti písma na příbalovém letáku není kvalita zraku, která je pro náš život tou nejdůležitější.

Přirozeně se ukazuje, jak velkou roli hraje vidění na střední vzdálenost a čtení většího textu.

Vzít si brýle na čtení v posteli nám obvykle život nekomplikuje, ale nebýt schopen si přečíst jídelní lístek už ano.

Co říkají vědecké studie o našem vidění v každodenním životě?

Tuto klinickou zkušenost potvrdila i nedávná vědecká studie, která velmi zajímavou metodikou zkoumala zrakové návyky vybrané skupiny lidí ve středním a vyšším věku. Žádné vyplňování dotazníků a subjektivní hodnocení, ale objektivní sbírání dat ze speciálního monitorovacího zařízení umístěného na brýlích. Hodnotila se nejen pracovní vzdálenost, ale i světelné podmínky během běžných denních aktivit.

U testované skupiny směřovalo vidění průměrně ve více než 70 % času na blízkou a střední vzdálenost a jen v necelých 30 % do dálky.

Studie také odhalila, že digitálním obrazovkám (jako jsou počítače a mobilní zařízení) věnovali účastnící studie v průměru 19 % času. S velkým rozpětím mezi jednotlivci od 2 % až do 48 % času, v závislosti na životním stylu a potřebách.

Různé světelné podmínky a jejich vliv na zrak

Zajímavým aspektem, který vědecká studie rovněž zkoumala, jsou světelné podmínky, v nichž během dne vykonáváme naše aktivity:

• 37 % času za denního světla (naše zorničky jsou nejméně rozšířené a vidění nejostřejší)
• 34 % času za přechodných podmínek (příšeří – náročné zrakové podmínky)
• 29 % času za šera a tmy (zorničky jsou rozšířené a vidění méně kvalitní)

To je důležité zejména při zvažování chirurgických řešení, protože některé typy multifokálních nitroočních čoček mohou poskytovat různou kvalitu vidění za různých světelných podmínek.

Jak se mění priority ve vidění s věkem? Myslete na budoucnost.

Výzkumy o životním stylu lidí ve středním a vyšším věku v západní Evropě i Spojených Státech potvrzují, že s rostoucím věkem hraje čím dál větší roli střední vzdálenost, tedy „sociální vidění“.

Lidé věnují více času společenským aktivitám, cestování, sledování televize, čtení, rekreačnímu sportování, vaření a péči o dům, socializaci a komunikaci. Zatímco mezi 55. rokem a 65. rokem života strávíme těmito aktivitami přibližně 5,5 až 6 hodin, nad 75 let je to téměř 8 hodin.

To je důležitý aspekt zejména v situaci, kdy vás čeká výměna čočky třeba z důvodu šedého zákalu – můžete si říct, jak byste chtěli vidět po zbytek života. Zvolit si čočku, která bude nejlépe odpovídat vašemu životnímu rytmu a aktivitám.

Jak se projevují problémy s viděním na střední vzdálenost? Má někdo výhodu?

Možná jste si všimli (pokud se vás to již netýká 😊), že lidé okolo padesátky zdánlivě nesourodě „žonglují“ s brýlemi 🤹 Zatímco jedni, jen co dosednou ke stolu, si hned nandávají brýle nebo si dávají všechno daleko od očí, druzí si naopak brýle sundávají a všechno si dávají hodně blízko.

Přestože dělají přesný opak, řeší úplně stejný problém. A tím je pokročilá presbyopie (vetchozrakost), kdy bojují nejen s rozmazaným viděním na blízko, ale právě i na střední vzdálenost.

A jedněmi obyčejnými brýlemi nelze obě vzdálenosti vyřešit.

Rozdíl je v tom, že ti, co si brýle paradoxně sundávají, jsou ve zdánlivé výhodě, protože jsou krátkozrací. Sice celý život nevidí dobře na dálku, ale teď jim tento hendikep může pomoci, protože krátkozrakost znamená dobré vidění na „krátko“.  

Krátkozrací a střední vzdálenost: ne každá krátkozrakost je „výhrou“

Výhoda krátkozrakosti je pouze částečná a zcela závislá na velikosti vady. Fyzikálně lze snadno vypočítat, že člověk s krátkozrakostí např. – 3 dioptrie má ostré ohnisko ve vzdálenosti přibližně 33 cm. A čím je dioptrií více, tím je tato vzdálenost kratší.

Tedy krátkozrací mohou bez brýlí vidět na drobný text a detaily, ale nevidí bez brýlí na střední vzdálenost – na PC, na vaření, na lidi okolo stolu atd. Cokoliv, co je dál, je čím dále více rozmazané.

A jakmile si brýle na dálku nasadí, jsou z hlediska blízkého a středního vidění přesně ve stejné situaci jako ti, kteří krátkozrakostí netrpí – pokud chtějí vidět na blízko nebo na střední vzdálenost, potřebují jiné brýle. Nebo si přes kontaktní čočky musejí vzít brýle na čtení a postupně i střední vzdálenost.

Někdo může namítnout, že zná někoho, kdo celý život nepotřeboval brýle – ano, taková situace může za jistých okolností nastat. Ale vůbec neznamená dobrý zrak. Jen nezbytnou kombinaci konkrétní oční vady a konkrétních zrakových potřeb.

Jaká jsou řešení, když máte problém s viděním na blízko i střední vzdálenost?

Záleží jen na vás, jaký způsob korekce zvolíte. Pokud nechcete „žonglovat“ s brýlemi, máte na výběr ze speciálních brýlových skel, kontaktních čoček, laserové korekce nebo výměny stárnoucí nitrooční čočky za multifokální.

Brýlová korekce, kontaktní čočky

Samozřejmě můžete mít obyčejné jedno ohniskové brýle určené čistě na střední vzdálenost – třeba práci na počítači. Ale při pohledu do dálky nebo při čtení bude obraz přes takové brýle rozmazaný.

„Office“ (pracovní, kancelářské) multifokální brýle tento problém elegantně řeší – široká horní část skla umožňuje pohodlné vidění na střední vzdálenost (počítač) a spodní část brýlí s vyššími dioptriemi pomůže zaostřit drobnější text při čtení a psaní.

Případně lze takové brýle upravit i pro řízení, kdy potřebujete vyřešit vidění na dálku a palubní desku – tedy opět 2 vzdálenosti.

Na tento typ brýlí bývá obvykle snazší návyk, než na plné multifokální (progresivní) brýle, které pokrývají 3 vzdálenosti. O úskalích adaptace na multifokální brýle si můžete přečíst více v našem článku „Zvyknete si na multifokální brýle? Rozhoduje cena, přesnost měření nebo schopnosti vašich očí?“

Multifokální kontaktní čočky – jsou vhodné spíše v případech, kdy se presbyopie kombinuje i s vadou na dálku. Existuje několik typů s odlišnou konstrukcí a fungováním a je třeba trochu zkoušet a experimentovat.

Oční operace – laserová korekce, výměna nitrooční čočky

Ano, i laserová operace je po čtyřicítce, a dokonce i padesátce možná, vhodná a velmi efektivní 😊 Ale ne každá metoda, a ne pro každého!

Není to elixír mládí pro oči, ale pokud je pro vás sociální vidění, čtení většího textu a kvalitní vidění na dálku za všech světelných podmínek nejdůležitější, může to být vaše cesta.

Pro někoho jiného může být naopak cesta vyměnit nitrooční čočku za umělou, multifokální – s trifokální nebo EDoF optikou. Opět i tady je zásadní, aby se výběr typu čočky přizpůsobil nejen stavu a zdraví vašich očí, ale především vašemu životnímu stylu a nárokům na vidění. Každý typ čočky má své pro a proti.

Stárnutí s noblesou

S přibývajícím věkem se problémy s viděním nebudou omezovat jen na čtení drobného textu. Postupně budou čím dál více zasahovat i do běžných činností vykonávaných na vzdálenost natažené paže. Přes 70 % času se díváme právě na blízko a střední vzdálenost.

I když to může znít pro někoho možná až ponuře, je to přirozený proces stárnutí našich očí. A stejně jako v jiných oblastech, máme spousty „anti-aging“ možností jak se s tím vypořádat. Od „office“ a multifokálních brýlí, které se mohou stát novým doplňkem, přes speciální kontaktní čočky až po sofistikované chirurgické zákroky. Klíčem k úspěchu je důkladné posouzení individuálních potřeb, životního stylu a očního zdraví.