3 důvody, proč nevidíme barvy

Barvoslepost neznamená jen černou a bílou

Pokud se doma nemůžete dohodnout na tom, zda je barva modrá nebo zelená, oranžová nebo růžová, vínová nebo fialová, může být důvodem porucha vnímání sytosti barvy. Není totiž pravda, že by barvoslepí viděli jen černou a bílou (tato varianta se objevuje pouze výjimečně). Nejběžněji se jedná o změnu vnímání červené nebo zelené barvy, méně častá je změna vidění modré. Částečnou nebo úplnou slepotu některé z barev zná z vlastní zkušenosti dokonce každý 12. muž. U žen se barvoslepost vyskytuje mnohem méně. Zajímavostí ale je, že barvoslepost je dědičná a i ženy, které vidí všechny barvy, se mohou stát přenašečkami genu. Barvoslepost není možné vyléčit, pomoci ale mohou mobilní aplikace rozpoznávající barvy nebo speciální čočky. 

Šedý zákal – barvy nejsou vše, co se mění

Šedý zákal souvisí s věkem a nejčastěji se objevuje po 60. roce. Vidění se začne postupně zamlžovat a zhoršovat, vnímání barev a obraz se zkreslují. U nás se naštěstí jedná o jednoduše řešitelnou zdravotní komplikaci. Zákrok odstraňující šedý zákal, který trvá přibližně 15 minut, se provádí ambulantně a lékaři u něj vymění zakalenou oční čočku za umělou. „Běžně po operaci od našich pacientů slyšíme, že na operaci šli pouze kvůli doporučení lékaře a subjektivně žádné zhoršení zraku nepociťovali. Až po operaci si uvědomili, že teprve nyní vidí zase dobře – a jak moc se mýlili, když operaci zpočátku odmítali,“ vysvětluje prim. MUDr. Martin Choleva z oční kliniky Lexum v Ostravě, proč nemá smysl operaci šedého zákalu odkládat. Výhodou očních klinik je to, že ani pandemie covidu-19 není důvodem k pozastavení příjmu nových pacientů a odkládání operačních zákroků. Riziko nákazy kliniky eliminují dodržováním přísných hygienických opatření a objednáváním pacientů přesně na čas. 

Tmavé skvrny a černé stíny místo barev

Změnou vidění barev se projevují i velmi vážná onemocnění, u kterých může hrozit při přehlížení prvních příznaků ztráta zraku. Jedná se například o věkem podmíněnou makulární degeneraci (nejčastější příčina ztráty zraku ve vyspělých zemích) a zelený zákal. „Makulární degenerace často nastupuje nejprve pozvolna. Zejména při dobrém vidění druhého oka si toho pacient nemusí všimnout včas. Onemocnění není přímo dědičné, ale dědičné jsou geny, které zvyšují riziko rozvoje nemoci,“ říká doc. MUDr. Libor Hejsek, Ph.D., FEBO z oční kliniky Lexum. Zatímco věkem podmíněná makulární degenerace je často dědičné onemocnění sítnice, zelený zákal souvisí s příliš vysokým nitroočním tlakem. Co mají tyto nemoci společného, je důležitost včasného odhalení a okamžitá léčba jako jediný způsob, jak zabránit ztrátě zraku.